|
|
||||||||||

Původ podivného názvu kapely je nutné hledat ve francouzských slovech éphémère a fânée, tedy něco pomíjivého, prchavého. V souvislosti s jejich hudbou je to celkem výstižný výraz. Aephanemer tvoří zakladatel Martin Hamisch, který si zpočátku vše obstarával sám a až v loňském roce se k němu přidali tři spoluhráči. Od té doby už se dá mluvit o regulérní kapele.
Stejně jako má k pomíjivosti blízko jejich název, stejně blízko k němu má z mého pohledu celá kapela. Jejich současnému kurzu se přes všechnu snahu velká budoucnost předpovědět nedá, protože jde o nepokrytou vykrádačku a kýčovitý balast bez špetky vlastního názoru. Těžko říct, co se tvůrci svým debutem snažili vyjádřit, jestli je to myšleno vážně, jako poklona nebo parodie. Kdyby si ho natočili pro vlastní potřebu a pouštěli tajně do sluchátek, neřeknu ani slovo. Tím, že ho pustili do světa, ovšem spáchali zločin proti dobrému vkusu a to se nevyplácí.
Memento Mori (už jen ten název…!) se odehrává v kulisách naivního divadla se syntetickým orchestrem, který si zakládá na marnotratně šperkovaných melodiích. Klávesy jsou jako pozlátko na kýčovitě barevných kulisách, atmosféru tvoří zcela prvoplánově a bez hlubšího smyslu. Suplují klasické nástroje, kterými je okrášleno aranžmá a stojí za atmosférou, která je nejvíc asi směšná. Stejně marný je druhý nástrojový pilíř, sólová kytara. Její nekonečné trylkování brzo leze na nervy a pojídá samo sebe v nekonečných variacích. Zdvojené, násobené linky celou marnost jen podtrhují a vracejí nás do časů, kdy v nouzi o dobrou hudbu člověk bral vše.
Kudla se mi v kapse otvírá když čtu, že se v jejich případě jedná o melodický death metal. Tady jsou promo materiály vedle jak ta jedle. Hudba na Memento Mori postrádá snad vše, co tento styl definuje – tvrdost, riffy, výraznou rytmiku a v neposlední řadě řádnou porci temnoty. Tady se hýří ulepenou melodičností, jejíž kořeny jsou snad v nějakém power metalu či symfonickém metalu, kterému k životu stačí mít klávesy, nadšeného kytaristu a nakřáplý vokál. Ten je jen dalším hřebíkem do rakve alba, které se už narodilo mrtvé. Zloba i krutý skřehot jsou na první pohled směšné a falešné. Škoda plýtvat slovy. Memento Mori představuje tu nejlacinější formu metalu, s jakou se lze setkat a jen těžko si dokážu představit, že to někoho skutečně chytne. Body dávám jen proto, že kapela umí držet svoje náčiní a vyloudit akord.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:vlastní vydání
Vydáno:Září 2016
Žánr:symphonic / power metal
Martin Hamiche - kytara
Anthony Delmas - basa
Mickaël Bonnevialle - bicí
Marion Bascoul - kytara, zpěv
1. Unstoppable
2. Sisyphus' Bliss
3. Hellebore
4. The Oathsworn
5. Ghosts
6. Rage and Forgiveness
7. The Call of the Wild
8. Crows
9. Memento Mori
10. Gilgamesh

Lifelover
Sjukdom

Óreiða
The Eternal

God Is An Astronaut
Helios | Erebus

Sarkom
Exceed in2 Chaos

Barshasketh / Outre
Sein / Zeit (split)

Nierika
2π

Mono
You Are There

Sunrise Patriot Motion
Black Fellflower Stream

Conan
Revengeance

Porcupine Tree
Coma Divine Recorded Live in Rome

White Ward
Futility Report
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.