Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Aindulmedir - The Lunar Lexicon

AindulmedirThe Lunar Lexicon

Victimer12.2.2019
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: notebook
VERDIKT: Zimní mozaika nálad severního Švédska v rytmu melodického ambientu.

Pära Boströma jsme už na našich stránkách měli tu čest potkat v rámci povídání o Cities Last Broadcast (split s Atrium Carceri) a Teahouse Radio (Her Quiet Garden) a vždy to bylo setkání na úrovni. Nejinak je tomu i dnes. Pär totiž před pár dny vykouzlil se svým novým projektem Aindulmedir sbírku sedmi skladeb na bázi melodického, zasněného ambientu. Vlastně je to taková kombinace dark ambientu a náladové epiky dungeon synth škatule, kterou bývá hojně častován například nosatý skřet Mortiis. Aindulmedir je tedy velmi milý, poslechově blízký společník, jehož duše sice studí, ale hudba hladí a podporuje klidnou mysl a možnost si číst, anebo podřimovat v teple dobře vytopené chaty.


A proč jeho duše studí? Aindulmedir je duchem severu, přesněji definuje zimu jako takovou, takže proto. Je to hudba bibliofilů a poustevníků, tedy nás, kdo rádi o samotě listují v knihách či bloudí zimními lesy a pláněmi daleko od cvrkotu velkoměst. I Pär je takový a rád se nechává inspirovat dlouhou zimou své severské domoviny. A tak nahrál hudbu, která provází román, který právě píše. O zimě.


// Poslech Aindulmedir je spojen s další návštěvou sympatického labelu Hypnagoga Press, za jehož chodem stojí sourozenci Pär a Åsa Boströmovi. Labelu, který vznikl roku 2016 a který není živ pouze hudbou, ale také literaturou. Tahle naše návštěva volně navazuje na nostalgické povídání o projektu Teahouse Radio //

 

 

Venku je tedy zima a doma zase teplo. Ano, představme si to třeba takto. V krbu to praská a je jen na nás, čím se zabavíme. Pär nechodí daleko do hor jen lelkovat, ale rád studuje a podniká nové výzvy a autorská sebevyjádření. Chata na severu Švédska je tiché místo a příroda sama snad to nejtišší vůbec. Větve stromů těžknou pod nánosy sněhu a prohýbají se až k zemi. Každý další krok bílou krajinou se boří hlouběji a tělo začíná cítit, že i krátká procházka může být vyčerpávající. Takže honem načerpat první ranní dojmy a zase zpátky do tepla, kde se mnohem lépe třídí myšlenky. Trochu alkoholu na zahřání by nebylo? Ale jo, ale fakt jenom trochu, hlava musí zůstat čistá...


Hudba Aindulmedir je náladová, křehká a výpravně skromná, drží se při zemi. Evokuje moc přírody a vyvolává staré časy, sněhem zaváté stopy hrdosti a tajuplnosti. Zimní mystika Aindulmedir funguje. Je nenáročná, zasněná a hlavně příjemná. Jako to posezení nad dobrou knihou. Pär Boström je člověk, který se rád nechává unášet představami a tahle nová zimní je rozhodně povedená. I když na tu, která se v jeho případě nepovedla, jsem ještě nenarazil.


Aindulmedir ocení ti, kteří rádi klávesového Mortiise a Vikernese. To budou ty nejprofláklejší jména. A pak takoví, kterým lahodí poslech dungeon synth muziky obecně. Zde v kombinaci s pár stíny dark ambientu, což ve výsledku přidává na jisté napínavosti, ale do skutečné temnoty je to přece jenom dál. Kdo ještě? Přece milovníci zimy, zimní krajiny a čtenářsky aktivní samoty.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky