Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Alchemist - Tripsis

AlchemistTripsis

Victimer20.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Poslední sešláplá vyjížďka "Tripsis" mě baví ještě víc, než zásadnější díla v diskografii Alchemist. Přitvrzená prostorovost je mi po chuti.

Vesmírný koráb Alchemist, ač skromný a nenápadný, putuje meziplanetárními koridory již drahno let a dostává se mu laskavého přijetí a uznání. Interiér pouze tradičně vybavený, ale plně funkční a produkty z něj vysílané nepostrádají nic z neotřelosti a originality. Australský space metal s dávkou progrese poskytoval všednímu posluchači vždy něco navíc a je tomu tak prakticky od zrodu kapely. Co do svébytnosti, mě ve srovnání s alchymisty - cestovateli dráždí paralela s javorově apokalyptickým drcením Strapping Young Lad. Hudební rámec odlišný, vyšláplá pěšinka na vlastní pěst však nápadně podobná.

 

Přes dvacet let tomu, co mezi pozemšťany vyslali Alchemist první demáč, bylo by tedy vhodné pasovat spolek na zasloužilé umělce a občas se poklonit. "Tripsis" je tak dílem hotové kapely, která co si zamane, to má a příliš se u toho nenadře. Je také dílem, kde se stočilo kormidlo raketky do nebezpečnějších a náročnějších úseků, plných divokých a dorážejících světel. Oproti minulým deskám jako "Organasm" nebo "Austral Alien" se přitvrdilo a myslím, že to Alchemist jen prospělo a vytáhlo z místy roztahané psychedelie. Poslední nahrávka je zkrátka ostřejší, vzteklejší a "mladší". Navigace zpět v čase a namíchání chutného koktejlu jak ze starších elementů, tak z té novější, progresivnějšího ražení. Ovšem "Tripsis" nelze brát jen jako rekapitulaci všeho, co už Alchemist nabídli, nýbrž jako odborné vyústění, s volume více doprava, což bylo ostatně očekáváno.

 

Neschopnost udržení pozornosti při poslechu "Tripsis" není žádnou prohrou, hudba dále proudí tělem a brázdí podvědomí. Tímto se dostáváme k tématu "poslouchatelnost alba". Ta není složitým zážitkem a kilometry prokousávání se neurčitými hudebními dialogy. Alchemist jsou specifickou jednotkou, všechna poznávací znamení jsou vypálena i do drážek "Tripsis" a nevidím problém v tom, zda-li je konzument laik či statný kovář. Sám si nejsem vědom, která z jejich zpráv civilizaci propadla mými sluchovody jako první. Velitel jednotky Adam Agius a jeho kumpáni mají moc se navézt do niter malých i velkých průzkumníků velmi jedovatě. Popsat blíže vlastní styl prezentace kapely, která si hraje jak chce a je natolik osobitá, je každopádně složitý. Vezmeme-li v potaz thrashové spodky, tak jejich pravým opakem jsou vzletné samply a "space" provětrání, které je zároveň kroceno psychedelickým rockem, další vrstvou elektroniky a výsledkem přesto jest nepřeplácaná a harmonická záležitost dotáhnutá do posledního šroubku.

 

http://www.darkside.ru/band/53/n9660.jpg

 

Produkci jako australští veteráni nemá jen tak někdo, ta byla vždy jejich silnou stránkou. Nejinak je tomu i nyní, při napájení se nezměrnou porcí energie "Tripsis". Nejmenší detaily jsou šperkovány ještě menšími poskládanými kolem. Nástroje jsou vyváženy v jeden masivní válec, který z cesty jen tak neustoupí. Zajímavě působí (a to odjakživa, nejen zde) Adamův vokál, který jako by byl vtlačen někam za všechen ten paranormální lomoz a i tak nezůstává utopen a nehraje druhé housle. Je průrazný a určující, navíc prověřený a osobitý. Prvnímu kolemjdoucímu by mohl připadat nevybočující (a tím asi i je), ale nakažlivost Alchemist je jistá i tímto směrem. Projížďka celou bohatou diskografií kapely je zážitkem a její naposledy odmávnutá zastávka je jakýmsi vyvrcholením. Alchemist jdou stále kupředu, čerpají ze svých letitých zásob, přidávají, experimentují a hlavně pořád excelují. "Tripsis" je albem hodným obdivu. Lehce drsnějším a živelnějším, ale se stále platícím rčením "music for open minded metalheads".


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Pepa9 / 2.12.22 10:58

Ahoj, musím zde úplně výjimečně zareagovat na recenzi. Toast jsem si pustil úplně náhodně při letu Qatar airways (nepochopitelné, co mají v nabídce hudby:-)) NY i Crazy Horse mám naposlouchané až na půdu a vím, co od nich čekat. Když jsem však uslyšel Toast, prostor a čas se rozplynul a zůstalo jen tady a teď. Neskutečná síla, jediné, na co jsem se vzmohl, bylo utřít slzu, která mi vhrkla do očí. A stále to gradovalo. Až ke dvěma posledním "peckám", How Ya Doin (takto jedné z nejniternějších písní) a Boom boom boom. Takže jsem to poslouchal stále dokola a než jsem se vrátil domů, už jsem měl na stole koupený vinyl. Je to rozhrkané, neučesané (jako vždy), ale hluboké a opravdové. Každopádně se Toast po třetím poslechu stal jednou z mých nejdůležitějších desek vůbec. Nevím, čím to je a proč to je, ale to není vůbec na místě, protože s tím stejně nemohu nic dělat a po pár tónech jsem na cestě po všehomíru. Tak mi to nedalo a musel jsem sem připsat doušku. S touto deskou Young asi nezboří hitparády, ale sáhl s ní hodně hluboko ku srdci. A teď tedy k tomu vinylu:-) Nelhali. Je to nejhůře zpracovaný vinyl, který jsem za poslední léta viděl. Obal, kde jsou špatně čitelné nápisy, vrátit obsah do obalu je nadlidský úkol. Vtipné je, že má výtisk tři strany a čtvrtá je prázdná:-) O gramáži ani nemluvím. A zvuk eeeh... nooo.. tak jako... oni se to jednou jistě naučí. Jako by tím chtěl vydavatel podtrhnout výjimečnost nahrávky. Protože když se podaří vytáhnout desku z obalu, nezlomit jí při tom, nasadit jí na talíř, přenoska se zahryzne a kytara zaržá, to je věru událost hodná povstání Fénixe z popela.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Michal Z / 11.3.22 13:59odpovědět

Hodně avantgardní a svébytné - místy až za hranicí poslouchatelnosti. Ve své době těžko docenitelné a mimo hlavní progresivní toky. Dnes Alchemist dokáži více pochopit a užívat. Atypická deska i z dnešního úhlu pohledu.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky