Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Alfahanne - Vår tid är nu

AlfahanneVår tid är nu

Garmfrost5.4.2024
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Vår tid är nu je příjemnou kombinací syrového švédského black metalu s nakažlivými melodiemi.

Jsem ostuda, ale o existenci švédských hitmakerů Alfahanne jsem doposud neměl tušení. Kapela funguje už nějaký čas, nahrává dobré a zajímavé desky plných melodické odnože black metalu, ale tohle všechno by zřejmě na zvýšení pozornosti nestačilo. Melodických blackovek jsou na každém rohu mraky. Nicméně stačí mrknout na diskografii a všimnout si, že kapela debutovala splitkem se švédskými Shining. Když pak zabrouzdáte do bohaté diskografie Alfahanne, nelze nechat bez povšimnutí, že na každé nahrávce hostuje nějaké slavné jméno. Hned na prvním albu Alfapokalyps uslyšíte nesvatou trojici Hoesta, V'gandra a Niklase Kvarfortha. Tomu říkám start. Ostatně ani samotní členové Alfahanne nejsou žádná ořezávátka. Za vším hledejme frontmana, zpívajícho kytaristu Pehra Skjoldhammera, kterého pamětníci mohou znát z Vinterland.

 

Pátou dlouhohrající nahrávkou Vår tid är nu se Alfahanne podařilo příjemně skloubit staroškolsky znějící trve black se vzdušnou melodikou a mnohdy až rockově nadrajvovanou atmosférou. Na mysl mi padaly příměry k mixu Horna s Ulver hnaným zmíněnou hitovostí a chytlavostí. Místy mi melodie evokují osmdesátkový pop v celé parádě. Všemu samozřejmě vévodí specifický Pehrův zpěvokřik.

 

Stejně jako v minulosti, i na Vår tid är nu narazíme na zajímavé hosty. V Alfa Omega uslyšíme samotného Natterfrosta. Je udivující, jak jeho jedovatý chřtán parádně koexistuje v punkově rozdováděném prostředí. Podstatně více masakráckou När allt faller / Kaiken Kaatuessa obohatil Spellgothův sýpot. V titulním songu uslyšíme méně profláklého, ale ne méně kultovního Nattfurstha (Sorhin). Když si přidáme do výčtu Doedsadmirala, je jasné, že Alfahanne vytvořili výživnou mozaiku plnou originálních ozdůbek.

 

Je velice sympatické, že Alfahanne svým naturelem a šarmem dokázali, že slavná jména potěší, ale nejsou nezbytně nutná pro plné vychutnání fungujícího alba. Kapela vytvořila nakažlivou desku s až sladkými vyhrávkami, které nezní blbě, ale v kombinaci jedovatého starého blacku naopak velice atraktivně. Myslím, že ani příznivce raw blacku by taková porce sladkostí nemusela urazit.

 

 

Zvuk desky je stejně jako nálada kombinací syrovosti, špíny a uhlazenosti. A jde to. Netvrdím, že Alfahanne vytvořili nahrávku, se kterou přemění scénu. Netuším, s jakými představami pánové ke své kapele přistupují, ale předpokládám, že se hlavně jedná o radost a poctivost.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

kubánec / 11.4.24 12:40odpovědět

Tohle nazvat "black metal"? Každopádně předchozí deska "atomvinter" mě svého času doprovázela na každém kroku.

LordOwl / 10.4.24 13:03odpovědět

Díky za objev. na "Vinterland" já hodně slyším. Kde jsou ty doby, kdy mi Vinterland trhal repráky....

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky