Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
All The Secrets Inside - Looking Backward (EP)

All The Secrets InsideLooking Backward (EP)

Bhut12.10.2013
Zdroj: CD promo, CD-R
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Dojem je veskrze pozitivní. Do povědomí veřejnosti se tímto způsobem kapela vpravila myslím dostatečně důstojně. Nenacházím prostoru k lamentaci.

Dělit hudbu na tuzemskou a zahraniční se mi osobně příčí. Ačkoliv se mi to občas povede, snažím se vyhnout slovnímu spojení „na české poměry“ a podobným přirovnáním týkajících se nahrávek našich kapel. Je to jednoznačně dáno tím, že máme zdejší scénu notně prolezlou a do uší i očí se nám dostává, aniž bychom jí vyhledávali. Je to prosté a má to tak myslím každá země. Proto nehodlám All The Secrets Inside hodnotit podle nějakých vnitřních českých měřítek, nýbrž celkově jako jednu z dalších kapel. Jsou to relativní nováčci a představují svůj první hudební záznam – EP/demo Looking Backward.

 

Vzhled nosiče je standardní pro daný typ nahrávek. To znamená, že se jedná o slimcase obal, s CD-R uvnitř. Ovšem samotný nosič má vydařený laserový potisk, což vypadá mile. Obrázek hlavního obalu je po grafické stránce bezchybný, a ačkoliv nejsem fanda podobných motivů, nikterak mne neuráží, spíše nechává klidným. Možná by nevadilo do rozvíracího bookletu vsadit více informací, ale tuto funkci patrně zastává několik internetových odkazů včetně QR kódu. To bychom měli zevrubné seznámení s počinem jako takovým. Ke slovu přichází hlavní majestát, kterým je bezpochyby neviditelná náplň – hudba.

 

Nechci vyhraňovat mantinely, ve kterých se hudba pohybuje, jelikož čerpá z různých odvětví, ale zcela zásadně se točí kolem postupů death metalu. Nutno se zmínit a předeslat fakt, že milovníci starého špinavého deathu si na své nepřijdou. All The Secrets Inside jsou novou tváří a nově se tváří i jejich tvorba. Nebrání se proto využívat drobných elektronických vsuvek, technických kudrlin a trendového core jádra. V neposlední řadě se využívá rozličnosti melodií, zejména při uvolněných refrénech za doprovodu čistého vokálu. Hudba tedy značně pestrá. Vše je na svém místě a zahráno s jistou upřímností, kterou můžeme jasně pocítit. Je to jednoduchá rovnice: první poslech = líbí -> bude se líbit pořád a neoposlouchá se tak snadno. Dosadíme-li však na druhou stranu za rovnítko zápor, výsledek se podle toho projeví a zůstane taktéž beze změny.

 

Matematická přirovnání mne napadají zřejmě proto, že i hoši z kapely si s jistým kalkulem tak trochu pohrávají. Mají totiž vcelku přesně načasované určité pasáže, změny v rychlosti, i změny v náladě. Přestože se jedná jen o čtyřskladbové EP o celkové době čtvrt hodiny hraní, nepřežene se jak divoká voda, nýbrž stále nutí posluchače být na pozoru. To je asi zásadní věc, která se mi na desce líbí – je pestrá, různorodá, avšak bez omílání stejného, či přetloukání sebe sama. Třeba zaslechneme vliv věhlasnějších kapel, ale to bychom už po čerstvém zboží chtěli příliš. Věnujme se mu tedy tak, jak bylo na svět vrženo, ambice má statné. Osobně jsem si našel favorita, kterým je skladba The First In Line. Ostatně tuto i zbylé tři skladby můžete zaslechnout na jejich bandzone profilu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Michal Z / 27.5.14 5:29

Chrome Division mají u mě problém, vím, co chtějí zahrát už několik taktů dopředu, ale to je ve stylu který produkují běžná věc. To co chtějí říct, jiní už řekli už dávno a kvalifikovaněji především za oceánem. Pokoušejí se o podobnou tvorbu jako třeba současní Adrenaline Mob, ale s barvitostí a rozmanitostí jsou na tom lépe zde recenzovaní Chrome Division. Na druhou stranu jim z hudby netryská energie tak samozřejmě a skladby mě nedokáží svým pro mě utlumeným drajvem rozpohybovat nad rámec normálu. Víc šťávy a ještě více se uvolnit, pak budou, Chrome Division směřovat k jádru hraného stylu. Chápu, že do toho chtějí vložit určité emoce a groove, ale tentokrát z toho necítím ani chuť ze hry. Odkroutit si šichtu a jít si dál po svém. Jižanství potažmo motorkářskou kapelu neslyším, spíše si potřebují ulevit od klád, které musejí tahat v domovských souborech. Světlé momentky se mi s Chrome Division ustalují, když se stoner rockuje v pomalejších zatěžkaných skladbách, které nemají jen povrchní cíle. Při poslechu celku putuji známou cestou, kde znám téměř všechny kameny u krajnice nazpaměť i z odvrácené strany. Další z dobrých desek, které z patrnosti brzy navždy vypadnou a ani si toho nevšimnu.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky