Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Finská futuristická mašinka Haunted Plasma je nově vzniklým projektem spojujícím strojová tempa s atmosférickými. Hybná krautrocková, a v prostoru s psychedelickým objetím spuštěná záležitost. Trojka složená z kapel jako Oranssi Pazuzu nebo K-X-P v sobě kulminuje touhu býti posly budoucnosti za pomocí retroidně znějící elektroniky, rockového mechanismu a psychedelické hypnózy. Někde mezi typickými krautrockovými soubory, Massive Attack a zbytky halucinogenní metalové energie. Pro mě hlavně další z projektů spojených s oblíbenými Oranžovými démony. Na ty nedám dopustit a většinou ani na věci, na kterých se členové Oranssi Pazuzu podílejí. Pojďme tedy zaujmout startovní pozici modulu Haunted Plasma.

Album tvoří pět skladeb, vzájemně odlišných a přesto tvořících jeden prostorový organismus. Hodně určující jsou také hostující vokály, z nichž okamžitě zaujme hlas Mata McNerneyho (Hexvessel). Jeho barva nelze zaměnit a my k němu máme zkrátka díky albům Hexvessel nejblíže. Jinak je pro mě muzika Haunted Plasma o proměňujících se stavech energie. Od strojově adrenalinového pulsování po tišší a smířenější plutí časoprostorem. Krautrock, space rock, elektro rock - všechny tyto termíny budou ve spojení s Haunted Plasma v pořádku a správně doručeny.

Slovy kapely - jsme osvobození futuristé hledající nový, nepoznaný zvuk. Ano, i tak to lze brát. Ve skutečnosti víc jako vygenerovaný ze známých ingrediencí. Ovšem vzhledem k osádce kompozičně velmi dobře ošetřený. Roboticky přesný i atmosféricky rozmělněný, debut Haunted Plasma uvádí svůj průlet našimi hlavami. Soukromě si samozřejmě ujíždím na synchronně tepajících pasážích, které ve svých klidnějších místech nabízí i alba Oranssi Pazuzu. U Haunted Plasma jsou to naopak místa nejtvrdší a výživně nabušená.

Album otevírá bublající a ve tmě rostoucí skladba Reverse Engineer. Jen pomalu odkrývá, jak Haunted Plasma drží pod pokličkou více, než se zpočátku může zdát. Je to hypnotický výstup odkudsi ze sluje až na světlo. Skladba pomalu graduje a nakonec nabídne krásný chytlavý závěr. A velký podíl na tom má samozřejmě vokál, hádejte čí? Ten strojník uvnitř kapely má svá tajemství a chuť objevovat ta nová, která k němu díky zvuku Haunted Plasma proudí. Machines Like Us je nejodpíchlejší kousek na desce. Mat do rytmické koláže psychedelie a elektroniky zapadá jako ideální průvodce. Jeho hlas ve změti kabeláže a strun působí klidně a hřejivě. Jako by nám žehnal z vyšších míst. Kapela se rozpohybuje, peláší kupředu, nemá čas se ohlížet. Moje nejoblíbenější část desky, právě proto, že tady to nejvíc žije a neposedně poskakuje.

Pak se Haunted Plasma stáhnou do ulity futuristicky perkusivní meditace. Spectral Embrace pohání zkreslený vokál a divoké zvukové plochy ne nepodobné albům Oranssi Pazuzu. Haunted Plasma otevírají další komnatu svého zvuku. Nikam se nespěchá, ale uvnitř se toho děje hodně. Echoes je pak o skutečném rozjímání v rozostřeném vidění, o vnitřním vnímání ozvěn, které se odráží od předmětů plujících přítomností i budoucností. V závěru pak dojde na eponymní a vlastně dokonalý popis atmosférické hudby Haunted Plasma jako takové. Krautrockový ponor do mysli a její přenos do hlubin nekonečna. Kapela zase poskakuje, rozvíjí svůj sound přes všechny nástroje a prostředky, co má k dispozici. Jen z dálky zní trochu chorálů, vše je podřízeno detailnímu mechanismu skladby. A ta je i přes své retro prvky hodně future a vyzývavá.

Doufám, že je to taková brána k dalšímu albu. Haunted Plasma totiž zní velmi nadějně. U mě v podstatě splňují parametry kapely, která si jede to volnější a elektroničtější z části postavené na základech OP léčivé vyšinutosti. Haunted Plasma jsou naprogramovaní dealeři nových prostorů, které protínají známé úseky. Kus reminiscence v tom prostě je. Vadí, nevadí, tohle mám rád a desku doporučím podobně nastaveným posluchačům. Určitě je kam se ještě posunout, ale začátek éry Haunted Plasma je velmi dobrý.