Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Ani to příliš nebolelo a AMPLIFIER jsou zase zpátky. Spolu s novým albem "Mystoria", jeho dráždivě hravým aroma a sázkou na zážitky posbírané po velké barevné zahradě domu, co stojí zrovna nad tím vaším. Všechny atrakce jsou připraveny. Můžete se proletět na kouzelném koberci, můžete se dívat skrz černou duhu, říkat si Rocky a vylézt si na křišťálovou horu za městem, kde si o této hoře zkusíte zazpívat. Tedy samozřejmě až se pohoupete v kolébce vaší malé kočky. Pořádek přece musí být, i když si chceme hrát.

Nová deska AMPLIFIER, to je víc než cokoliv jiného veselá hra na barvičky s rify, co se nesložitě hrnou ze schodů zahrady, stejně jako se vlní zvony na kotnících umělců. Je to místy až nespoutaná radost. Nekomlikované a volné retro, které ani zdaleka nezní tak staře, jak to původně vypadá. Předchozí zadumanější procházka městem "Echo Street" je vedle roštáckého retra "Mystoria" jako z jiného světa. Tam, kde se řešila otázka, co je to vůbec za okamžik, kdy se mění včera v dnes a kdy AMPLIFIER hleděli do nebe a hledali nepřímé odpovědi přímo od Pink Floyd, je dnes vlastně zahradní párty plná bublinek a všeobecné pohody.

"Mystoria" je velmi příjemná záležitost odkazující jak na skládání střípků z psychedelicky rockové učebnice, tak na progresivní pospojování vážnějších nálad. Výsledek je ale spíš dojemně veselý, než meditativně zamyšlený. Když může mít taková "Cat's Cradle" balónky zavěšené na kočárku a vy už jen sledujete jak packy lítají vzduchem, aby jeden z nich zachytily, člověk se přece nemůže mračit na svět. "Bride" je slečínka k zulíbání a když s ní budete tančit na nemožně velké zahradě toho podivně se nadýmajícího baráku nahoře, uslyšíte, jak každý kdo vás zrovna vidí, spontánně zatleská. Až potom trochu zvážníme, až pak se venkovní dovádění trochu stáhne do pozadí. "Open Up" je vážnější a urputnější věcička, ale nic není tak přísné, aby se utíkalo ze zahrady kamsi pod okap. Jen vám trochu zatrne, možná připluje mrak, co zakryje slunce a možná spadne pár kapek. Na to se přece neumírá. Soumrak začne až s "OMG", ale na víc než zakaboněnou psychedelii s přichystaným kotlíkem na zlobivé děti to nebude. Spíš je trochu podráždíme a vložíme do hlavinek pár hádanek. "Crystal Mountain" a "Crystal Anthem" jsou jako spojené nádoby, první potichu a smířlivě chystá půdu té druhé, která se rozjede a znovu ukazuje odvázanější AMPLIFIER. Přitom stále nad věcí. A tak je to po celou dobu alba "Mystoria". Alba, co nenudí, protože to nemá v povaze. Hraje si.

Novinka pěkně sklouzne do žaludku a vy cítíte, že vám vážně chutnala. Není úplně od věci si dát ještě jednu porcičku, toho se nemůžete přejíst, z AMPLIFIER vám na záchodě nepolezou oči z důlků. Je pravda, že se trochu upustilo od poctivě progresivních témat v oboru bádání a objevování a "Mystoria" spíš čerpá z dat uvedených na již spotřebovaných surovinách, ale proč se znovu nenapápnout, když to pořád má dost kalorií. AMPLIFIER nezklamali, jen si tak plují na tom, co je zrovna baví.