Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anaal Nathrakh - Vanitas

Anaal NathrakhVanitas

Bhut28.11.2012
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Tady není na čím dlouho přemýšlet. Anaal Nathrakh ve své kráse do svého ušmudlaného hrníčku přimíchali špetku novátorské elektroniky. Výsledný mok mi lahodí a hodlám se jím dlouho napájet.

Rok od vydání hladivého Passion tu máme další zásek, zářez, či přímo výpal do paže fanoušků britské úderky Anaal Nathrakh. Soudobá nahrávka dostala názvu Vanitas a marné toto dílo rozhodně není. Nové koření, trocha staršího hnisu a mícháme a mícháme a hle další bomba na talíři.

 

Dvojice černokovových řezníků Irrumator a V.I.T.R.I.O.L. předkládá chorobně mrtvolné skučení bestie za lomozu elektronických poloautomatických praček. Jejich skřípot, blikání a roztodivně se točící programy jsou vhodným doplňkem pro tolik zběsilou hudbu, jakou Anaal Nathrakh dokáží ze svých nástrojů vymáčkout. Odšťavňovač, který má vaše máma v kuchyni je břídil. Zkuste jí schválně na zkoušku pustit tuhle masakroidní nahrávku. Ona to s největší pravděpodobností vypne po pár vteřinách, jen co se prvotní skladba trochu více rozvášní, ale stejně nějakou tekutinu to určitě vymáčkne. Minimálně krůpěj potu na čele zúčastněných poslechu. Nejspíš trochu přeháním, říkáte si. Možná máte i pravdu, neb pro tuhle kapelu mám jistou slabost, ale jistě nic nezabrání pocitu, že Anaal Nathrakh jsou možná ta nejšílenější kombinace grindcoreu a black metalu, která má prostě co říct a má smysl i spád. Odložme na chvíli za roh vyhledávače technicky progresivních hudebních počinů a hledače uměleckého ducha. Ale možná že kladně zablikají i tyto přístroje a budou se dožadovat hlubšího prozkoumání vybraného cíle. Cílem je Vanitas a smrtící síla, kterou sebou přináší.

 

V diskografii se nacházejí fragmenty, ze kterých jsem sice víc odvařený a ze kterých mí sousedé nikdy neměli radost, ovšem Vanitas nabízí letmý ohled zpět téměř až ke kořenům. Notně nám ubylo čistých sborů, které se projeví vskutku jen sporadicky. O to větší pak mají majestátnou váhu a výraz skladby posouvají o pár stupínků jinam, když už se jim podaří vyplout na povrch. Odraz historie lze chápat jako zrcadlení debutové prasečiny The Codex Necro. Čili hnus, který vládl na této nahrávce, můžeme nalézti i dnes. Je to nemocné skučení živlů, které V.I.T.R.I.O.L. umí napodobit jako nikdo jiný. Jeho hlasové kreace jsou mnohdy hodné psychologa. Tančit tentokrát nebudeme. Budeme se pouze zmítat a mlátit hlavou do všech světových stran. Těžko budete někomu vysvětlovat, že tohle je teprve ta pravá muzika, která vás baví. Těžko vám porozumí heavíkaři, či powermetalisti. Společnou řeč najdete jen u grindcoreových pomatenců, nebo u raw black metalových oddavačů. Tempo desky je nastaveno poměrně vysoko a téměř nenechává vydechnout kohokoli, kdo s touto plackou přijde do styku. Na ploše bez mála čtyřiceti minut, dokáží Anaal Nathrakh pěkně rozporcovat a to během deseti skladeb.

 

Marnost nad marnost, nehledejte čisté plochy, nehledejte svěží vánek hor a lesů. Jsme uprostřed současného velkoměsta, kde ve zdejších podzemních chodbách hází jiskry zkratované barevné kabely v kontrastu se zrezavělou odpadní rourou, ze které jaksi uniká jistý mazut nevábného koloritu ni odéru. Tohle mne prostě baví, vytřepat hlavu, pročistit membrány reproduktorů od prachu a alespoň chvíli se nevěnovat pitomým všedním záležitostem, které mnohé z nás sužují. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky