Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anathema - Alternative 4

AnathemaAlternative 4

Victimer9.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: V klenotnictví ANATHEMA ten nejdražší šperk. Kdo jej aspoň chvíli sám nosil, dobře ví, o čem mluvím.

Čtvrtá alternativa je ta, co mění smutek z utahání ve smutek opravdový.

 

Pokud zrovna v těchto dnech vychází z hlubin minulosti kompilace ''Falling Deeper'' (nebude opomenuta ani zde), my společně tak důkladně do prvopočátků ANATHEMA nepůjdeme. Vydáme se na milý nostalgický špacír do roku 1998, do doby, která je v archívu kapely vedena tučným písmem jako zlomová. Pokračování série anglických melancholiků se v těchto dnech nezastavuje, naopak pokračuje nejzásadnějším albem jejich diskografie. Právě tituly ''Eternity'' a ''Alternative 4'' jsem chtěl začít, a to z prozaického důvodu období přerodu z doomového monstra v atmo rockový vánek. Takže nyní se nacházíme v druhé části původního předsevzetí. Pouť pokročila o další dva roky a ANATHEMA připravila nové album s nejedním překvapením. No, s nejedním... Celá deska zachycuje kapelu ve významném převtělení se ve svěží atmosférický rock, ve kterém zůstává původní jen dojemná posmutnělost a bolest na duši.

 

Když jsme minule mluvili o albu ''Eternity'' jako o tom, které v sobě nese zbytky doom metalu a dále je vyvíjí, láme či po tajnu vynechává, tak na ''Alernative 4'' na ně rovnou zapomeňme. Máme co do činění s atmo rockem nejvyšší kvality, plným odhodlání, energie i zmíněné bolesti. ANATHEMA je v obrovské pohodě, zcela přesvědčená o svém kroku, zachovávající si veškerou důstojnost, jen mluvící svobodnějším jazykem, ze kterého vypadla krkolomná metalová nářečí.

 

anathema

 

Kam zvuk kapely spěje se dalo vytušit, jen se čekalo jak si vše sedne a v co výsledek vykrystalizuje. Ani se nechce věřit, že od ''Eternity'' uběhly teprve dva roky. Start do alba je impozantní. Po krátkém a mírném rozjezdu v podobě ''Shroud of False'', jsme vystaveni návalu nové energie ''Fragile Dreams'', jedné z mé nejoblíbenějších písní ANATHEMA vůbec. Hudba v sobě spojuje lehce gotický nádech ve vyčkávacích pasážích, jinak je to naděje sama, ostrá rocková jízda směrem ke světlu. Křehké jsou sny nás všech, úvod ''Alternative 4'' ale zase tolik křehkosti nepobral, když si odpustíme poznámku o zjevné nemetalovosti. V podobném rychlejším duchu se nese i další věc ''Empty". Zpěv doznal změn spolu s hudbou a i na tomto místě je posun nejmarkantnější v historii kapely. Album není samozřejmě o rychlosti, ANATHEMA a její silné stránky jsou nadále v pocitovosti, jemnějších skladbách, což je na ''Alternative 4'' nadále dobře znát - viz. vynikající ''Lost Control'', ''Inner Silence'' nebo snová titulní píseň.

 

Z dalších podařených tracků bych neměl zapomenout ani na potemnělou baladu ''Feel'' nebo průraznější "Regret", ale každá skladba nese prapor čtvrté alternativy tak bezpečně vysoko, že jej nelze přehlédnout. Jsme svědky něčeho významného, na co se i po letech těžko hledají slova, na něco mezi nebem a zemí, na totální hudbu. ''Alternative 4'' je jedním z alb, které se nikdy neoposlouchají, svou výjmečností ani jednoduše nemohou. Klidná a zásadní, taková je její krása.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Honza / 23.2.15 20:50odpovědět

Bez bonusů jde o hodně celistvou kolekci, kterou nemusím cedit, můžu ji poslouchat bez přeskakování. Opřádající i mrazivé, se silným nástupem Shroud of False, vesmírně rozkročenými Fragile Dreams či se znehybňující pasáží "starogermánského" nádechu v Alternative 4... Po letech jsem se k ní zase vrátil a stále stejna na mě zabírá. Díky za připomenutí.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky