Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Anathema - Judgement

AnathemaJudgement

Victimer9.10.2012
Zdroj: CD
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Šperkování kariéry ANATHEMA neustává. Na tomto místě rozhodně ne.

"The inequity of fate
The pains of love and hate
The heart-sick memories
That brought you to your knees...

 

Po delší odmlce, která nebyla ani tak napínavá, jako spíš čistě záměrná, se vracíme zpět do seriálu recenzí ANATHEMA. Nespravedlnost osudu, bolesti lásky a nenávisti. Přesně jak se zpívá v titulní písni alba "Judgement", tak se společně s kapelou dozvídáme, že osobním tragédiím, ztraceným přáním a smutku neodzvonilo. Vítejte zpět v kraji věčné melancholie. Vítejte v kraji zkoušek osudu, zoufání si nad vlastním životem, v kraji "Judgement".

 

ANATHEMA je v roce 1999 silně v laufu, jak se ostatně v jednom starém rozhovoru sama vyjádřila a nelze než s tím naprosto souhlasit. Je necelý rok po vydání přelomového "Alternative 4" a kapela se téměř bez přestávky nechá nést na vlně euforie, kterou poslední nahrávka vyvolala. "Judgement" je věrným pokračovatelem Čtvrté Alternativy, kdy rozvíjí její děj, vrhá hlubší chmury do zamračených údolí a zesiluje světlo do již tak prosluněných zahrad. ANATHEMA už neláme minulou desku přes koleno, už není tak nekompromisní ve své proměně, evidentně se našla a svou pozici pouze posiluje. "Judgement" je atmosféricky rockové album, na které po letech mnoho z fans pohlíží jako na to vůbec nejlepší z dílny liverpoolských vypravěčů. V mém případě šlo zpočátku o vystoupení ze stínu "Alternative 4". Primárně mi prostě album vycházelo jako druhý díl a brzký následovník předchozího, s láskou opečovávaného potomka. Navíc se mi dost nelíbil cover, jež se sice držel hesla "v jednoduchosti je síla", ale tím také skončil. V budoucích dnech kapely se dočkáme mnohem lepších kousků.

 

anathema

 

Až postupem času jsem dospěl k přesvědčení, že "Rozsudek" je zrovna tak neobyčejným zážitkem. Minulou desku jsem v recenzi vyšperkoval na samý vrchol mozaiky alb ANATHEMA, ale stejně tak si nemyslím, že je tomu na tomto místě jinak. Obě alba vidím jako vzájemně si nejbližší, jako přátelskou a velmi potentní dvojice, kterak ANATHEMA svůj nezpochybnitelný talent definitivně prodala. "Judgement" má neskutečný spád. Přes onu křehkou nitku melancholie i rozjímavěji zasněná místa, tahle deska je především tou, co má skvěle namazáno a hrne si to vpřed. "Make It Right" a úspěch se dostaví. Jako by se kapela držela hesla dle jména jedné ze svých skladeb. Prosté, nenásilné, kreativní, až mě nebaví se v těchto neustále se opakujících termínech dále zdržovat. Songy na albu jsou velmi jednoduše svázané v jednu posmutnělou epizodu osobních pohnutek. Ač nejsou v jedné linii, což by stejně mohlo dopadnout jen a jen špatně, výrazně si pomahájí jedna druhé a drží pospolu. Takové album se pak poslouchá jedna báseň. Vše je na svém místě, tam, kde je to opravdu potřeba. Jedna jediná je každou z nás a skvostem všech.

 

"Judgement" je album sebevědomé kapely na vrcholu a bez zjevného důvodu si něco dokazovat. Jde o využití nabitých zkušeností, o tvůrčí přetlak pramenící právě v pohodě a dobré kondici skupiny. ANATHEMA roku 1999 je spolkem hotových muzikantů, kterým k pomyslnému odfajkování, že je to skutečně pravda, chybělo právě vydání "Judgement".


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 27.1.14 13:03

Ahoj Štěpáne, dovolím si komentář (pokusím se stručně, bylo by to na článek ... který vyjde brzo). Problematika Loudness war není problémem jen některých žánrů, blíže pravdě je tvrzení, že jen u některých žánrů s tímto problém není (vážná hudba, akustické žánry obecně, ale i tam už se najdou černé ovce). Důvod proto, aby metalová muzika byla přebuzená, mě nenapadá, vlastně všechna zásadní alba metalu, ta stylotvorná v 80. letech a v první polovině 90. let jsou přirozeně dynamická a nikomu to tenkrát nepřišlo jako problém. Svou nepopiratelnou úlohu v tom samozřejmě hraje aparát, u kapesních přehrávačů založených na nějakých čipových obvodech Loudness war problém není, u domácího poslechu to i na průměrném hi-fi aparátu slyšet je. Pro výrazně přebuzená , mnohdy s potrhaným zvukem, nemusíš chodit k elektronice (i když v tom máš samozřejmě pravdu), velká většina dnešních metalových či rockových alb je zvukově tragická rovněž, třeba v českém prostředí (ve snaze něco dohnat, „být světový“, nebo nevím) je to neposlouchatelná bída, jmenovat nebudu, ale slyšel jsem toho dost.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky