Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí
Angellore - Nocturnes

AngelloreNocturnes

Bhut7.7.2026
Zdroj: bandcamp
Posloucháno na: PC + Edifier R1280DB
VERDIKT: Poctivý gothic doom, který má vše, co takový žánr mít má. A samozřejmě - jeho provedení je velmi působivé a vydařené.

Hodně dlouho jsem neposlouchal novinku z žánru gothic doom a ještě déle jsem z toho žánru neslyšel něco nového, co by mě dokonce dokázalo bavit. V tomto případě vždycky sázím na osvědčené nahrávky z minulosti. Byť se může zdát, že model klávesy, ženský zpěv, mužský tvrdší zpěv a melancholické melodie je už ten tam, respektive je vyčerpán, tak pořád tu zjevně existuje někdo, kdo dokáže takový styl uvést důstojně a stylově. Nová věc od kapely Angellore nese jméno Nocturnes a vedle toho nese všechny možné atributy a styčné prvky, které máme v žánru gothic doom zakotvené. Takže pokud jste si nikdy nenašli cestu někam ke starým Theatre Of Tragedy nebo Macbeth, nenajdete patrně zalíbení ani zde.

 

Musím se přiznat, že jsem od nahrávky čekal něco chmurnějšího, něco sklíčenějšího a něco možná víc blasfemického. Přesto mě poslech nečekaně a velice mile překvapil. Dokáže totiž skvěle pracovat s melodickou složkou a tempem, které se v těch dlouhých skladbách dokáže udržet v dobrém pozoru a nesklouzává k prázdné nudě a vycpávkám. Dominantu tvoří majestátní zvuk kláves napodobující varhany nebo smyčce (podle povahy skladby). Však jsme si řekli, že jde o gothic styl. Dvojice zpěvů – typicky kráska a zvíře – ještě doplňuje civilnější mužský vokál. Kytary tu a tam sklouznou k primitivnějším riffům a v kombinaci s hlubokým mužským hlasem dávají vzpomenout na vály od The 69 Eyes. Hodně moc. Někdy jsou ty melodické linky až přiblble laciné a zcela poplatné svému žánru, ale světe div se, ono to prostě funguje naprosto výtečně.

 

 

Líbí se mi, jak kapela dokáže plout mezi náladami. V jednu chvíli tu máme skoro veselou gothic rockovou vypalovačku a jindy se topíme v hlubinách doom/death metalu a někdy až téměř funeral doomu (ale jen maloučko). Pro zpestření jsou použity rozverné klávesové pasáže, někde i autentické komorní nástroje jako cello nebo hoboj. Ta gotika je prostě základ. Svižnější výpady nechybí, v nich je však trochu jalovější hra bicích a vůdčí roli přebírají kytary kouzlící zajímavé riffy. V takových momentech jsem si nezřídka vzpomněl až na Cradle Of Filth. Ostatně ta filosofická myšlenka a snaha o romantismus je tu téměř totožná. Cítím potřebu ještě zmínit, že se na desce podílel umělec říkající si Déhà a myslím, že ten kdo ví, o koho jde bude mít v hlavě již rozsvícenou žárovičku a zároveň vysvětlení pro řadu ploch a nálad.

 

Asi netřeba podotýkat, že je třeba přimhouřit oči nad jasně danými klišé a nutnými atributy, které se v tomto žánru objevují. Každý styl má nějaká svá specifika a bruslit ladně mezi tím se daří jen málokomu. Takže andělé, růže, chmurné linky melodických kláves, ženský zpěv na pomezí utrápení a rozkoše. Slzy prostě nesmí chybět. Někdy je to těžší se přes tyto záležitosti přenést, ale věřím, že výsledek nakonec bude přesvědčivý. Já jsem si v tom nakonec to své našel a odcházím s dobrým pocitem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky