|
|
||||||||||
Že méně je někdy více, to je stará pravda. U Antares Predator (dále jen AP) to platí hlavně v souvislosti s produkcí, která je na můj vkus až příliš přetechnizovaná. Na jednu stranu je chvályhodné, že obal alba plně vystihuje jeho obsah, na druhou stranu mi absence masa a kostí u muzikantů chybí podstatně více, než u příšery na obrázku.
Debutu „Twilight of the Apocalypse“ jsem nakonec věnoval trochu více poslechů, než jsem zprvu předpokládal. Kapela sice vyloží svoje karty na stůl hned, ale s přibývajícími poslechy nemohu říct, že by album přestalo růst. Nejdřív jsem album vnímal jako obyčejný thrash/death/blackový produkt moderního střihu, kterého se na světě rodí jako hub po radioaktivním dešti. S dalšími poslechy se tento můj názor potvrdil, ale musím dodat, že slůvko „obyčejný“ jsem postupně vyměnil za adjektivum „lehce nadprůměrný“. To je na pořádný impakt stále málo, ale pro příznivce těchto žánrových mantinelů je to myslím dostačující doporučení.
Chtěl jsem pozitivně začít muzikou, ale nemůžu si pomoct a musím se v hodnocení nejdřív zastavit u zvuku a celkové produkce nahrávky. Všechno na albu je naprosto precizní. Jak vypadá poměr reálně zahraného a počítačově upraveného, to nechám stranou, v každém případě je perfekcionismus desky spíše ke škodě než k užitku. Kytary řežou a sekají, bicí ničí a bouří, zpěv zuří. Dovedu si tyto vlastnosti představit v přirozenějším zvukovém prostředí a hned se mi sbíhají sliny. Chápu, že tématika odlidštění a konce světa by měla být v rámci konzistence reflektována ve všech aspektech metalového díla (grafika, lyrika, muzika, image), ale z nahrávky na mě působí spíše atmosféra moderního nahrávacího studia, než bitevního pole s umírajícími lidmi pod palbou laserů nelítostných robotů. Zvuk kytar je vygruntovaný do posledních detailů a ořezán o veškeré „nežádoucí“ šumy a průvodní ruchy. Hra na bicí soupravu je neuvěřitelně přesná a rychlá, údery jsou srovnané jak žáčci na přechodu. A zpěv je neměnný a intenzivní, až mě z toho bolí hlava. Vokalista Steffan by měl častěji zkoušet i jiné možnosti svého hrdla a obohatit tak svůj dosud monotónní (a ubíjející) projev.
Jak už jsem napsal výše, nahrávka se stylově pohybuje na thrash/death/blackovém území, do jehož končin přináší velmi málo osvěžujících prvků. Zmíněná hi-tech produkce by se dala považovat za jeden z nich, ale v dnešní době už nejde o novum, mnoho kapel se naopak vrací ke „špinavým“ kořenům. Klávesové aranže v symfonickém stylu mají rovněž své průkopníky v hluboké metalové historii. Některé momenty na albu mě navzdory syntetickému vyznění docela baví, např. melodické vyhrávky v druhé „Bbq Epilogue“, inspirované novější tvorbou norských Dimmu Borgir. Ti se na mě v průběhu nahrávky pošklebují celkem často. V promo-materiálech uvedená minulost členů v kapelách Keep of Kalessin či Belphegor má v muzice AP také své stopy. Vzory thrash metalových prvků bych pak mohl hledat například u krajanů Susperia. Tím však odkazy na zavedenější jména nekončí, v pomalé „Sacrament“ je pro změnu dost cítit družina Erika Danielssona. Že by mně to ale vadilo, to říct nemůžu. Hudební výraz kapely je tvořen inspiračními zdroji, které si vzájemně neodporují, takže se to dá zvládnout. V tomto případě čert vem originalitu.
Z dalších výraznějších momentů můžu jmenovat refrén „As Dragons Roam the Sky“, již zmíněnou „Sacrament“ a závěrečný tandem složený z epické titulní skladby a poslední klidně plynoucí instrumentálky „Death“. Uvedené příklady nevyčnívají významně. Jestli mám říct, že je album kompaktní, tak především tím, že se úroveň materiálu drží ve stejné rovině – v rovině lehce nadprůměrného thrash/death/blackového produktu. Víc ani ň.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Battlegod Productions
Vydáno:Únor 2010
Žánr:black/death
Mikal Svendsen - baskytara
Warach - kytara
Steffan Schulze - zpěv
Blastphemer - bicí
1. Downfall
2. Bbq Epilogue
3. Wastelands
4. As Dragons Roam The Sky
5. Sacrament
6. Mark 13
7. Orion
8. Through The Deep
9. Twilight of the Apocalypse
10. Death
God Seed
I Begin
Den Saakaldte
Pesten som tar over
Forgotten Silence
Vemork Konstrukt
Hour of Penance
Regicide
Helheim
raunijaR
Heretic
Angelcunts & Devilcocks
Firespawn
The Reprobate
Destroying Divinity
Hollow Dominion
Vouna
Atropos
Puissance
Grace Of God
Orden Ogan
Ravenhead
Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
24.4.202417. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24. 5. v Praze (Kasárna Karlín) a den ...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.