Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Árstíðir Lífsins - Aldrlok

Árstíðir LífsinsAldrlok

Garmfrost24.10.2024
Zdroj: CD, 6 panelový digipak, bandcamp
Posloucháno na: Pioneer PDS602, Pioneer A339, Elac EL60 + phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Árstíðir Lífsins jsou spolkem libujícím si v hodnověrnosti, síle svého vyprávění, v objevováním pozapomenutých nástrojů a nádherném zpracováním svých nahrávek. Jsou smečkou, která dokáže mrazit okolí v zuřivém blizardu, havraním krákáním, ocelovou tvrdostí umí utkat jemné okamžiky…

Vydejme se spolu s islandsko-německým triem Árstíðir Lífsins do poloviny jedenáctého století, kde nastal Konec věku. Konec věku je v překladu Aldrlok, šesté dlouhohrající album této pohanské, folk/black metalové kapely, kde se snoubí láska k mystice, historii, mytologii, dobovým nápěvům i blackové urputnosti. Kdo sleduje Árstíðir Lífsins, zřejmě tuší co čekat, kdo doposud na jejich muziku nenarazil, měl by se připravit na epickou šíři hymnického black metalu, vichřic i decentních podkladů pro recitaci. Árstíðir Lífsins jsou spolkem libujícím si v hodnověrnosti, síle svého vyprávění, v objevování pozapomenutých nástrojů a nádherném zpracováním svých nahrávek. Jsou smečkou, která dokáže mrazit okolí v zuřivém blizardu, havraním krákáním, ocelovou tvrdostí umí utkat jemné okamžiky…

 

Chtělo by se podotknout, že Aldrlok není ničím výjimečným v zástupu nadstandardních nahrávek diskografie Árstíðir Lífsins. Vychází po čtyřech letech – kapela měla už delší pauzu. Je dlouhé, rozdělené do dvou alb… Všechny dlouhohrající nahrávky daleko přesahují hodinovou stopáž. Píšu dlouhohrající, protože kapela má ráda také EP a ty se svou délkou vyrovnávají běžným full-lenght deskám. Aldrlok není výjimečné ani svým naturelem, výstavností či lyrickým konceptem. Árstíðir Lífsins se totiž daří vydávat pouze nadprůměrné desky a Aldrlok je další z řady.

 

aldrlok

 

Další z řady netuctových, umělecky ohromujících desek plných neuvěřitelné atmosféry a úžasných melodií. Za mixážním pultem seděl opět Markus Stock, který desku ošetřil rovněž masteringem. Markus Árstíðir Lífsins rozumí a ví, co jejich skladby potřebují. Konec věku si můžeme vyložit jako konec starých zvyků, nastolení křesťanství, nových zvyků atd. Kapela vypráví dobový příběh plný dramatických spádů, výbojů a vzruchů. V bookletu nalezneme jednak texty v bilingvní podobě, máme zde ale i doprovodné obrázky a převyprávěný příběh. Už jsme si zvykli, že zpracování digipaku je stejně úžasné jako je hudební složka.

 

Na Aldrlok můžeme nahlížet jako na nejdivočejší desku dosavadní kapelní historie, ale zároveň na nejšířeji rozkročenou. Ve skladbách se objevuje orchestrace, recitace a s ní spojené ambientní plochy. Často se dostává ke slovu pohanský rituál, kdy si můžeme vzpomenout na odlišné spolky typu Wardruna či Heilung. Tohle berte s rezervou. Árstíðir Lífsins jsou natolik svébytnou kapelou, aby jakékoliv srovnání bylo liché.

 

Délku skladeb nelze označit jinak, než epickou. Na obou CD najdete devět skladeb, přičemž celková stopáž je cca 83 minut. Pánové Árni, Stefán i Marsél jsou zručnými vypravěči, kterým nestačí malý prostor. Rádi se rozmáchnou, umí celé plátno oživit a vyplnit komplet, že vzniká touha po pokračování…

 

 

Aldrlok neláká letmého posluchače na přímočaré hity s rozjuchanou atmosférou. Potřebuje hluboký ponor a soustředění. Album není nijak složité a odtažité. Jen je všeho kolem, uvnitř i nad vším poměrně hodně. Takže chcete-li si Aldrlok plně vychutnat, chce si to vyšetřit hromadu času a poslouchat bez vyrušování. Na výlety není deska zrovna vhodná. Zkoušel jsem to a opravdu nic moc. Chce to klid, večer a pohodu.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 30.11.12 7:09

Dodneška nechápu co má tolikero lidí proti Axiomě... Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych řekl, že Axioma je má snad nejposlouchanější deska vůbec... Plná božích nápadů (svého času u Enslaved novátorských), se skvělým zvukem, nepřístupná a zároveň tak lehká... I dnes bych jí napálil plných 100%. Naopak vychvalovaná Vertebrae je dost krkolomná a nezáživná, člověk aby se prodíral než najde výbornou pasáž... Ale jen můj dojem. K Riittiir zatím nechci psát unáhlená slova. Stoprocentní jako Axioma není, songy 5, 7 a 8 mě nudí, ale jinak rozestavěný styl posledních desek dotahují k dokonalosti. Třeba taková Roots of the Mountain je šperk. Larsenovy vokály jsou na celém albu parádní, naopak Grutle už to možná občas až přehání. Jelikož jsem vlastníkem originálek jak Axiomy, tak i Riitiir, tak jako výrazné negativum musím zmínit grafické zpracování desek. Hezký přední obrázek a čau nazdar. Obě desky jsem si koupil v digi verzích, takže ne v těch klasických, obvykle chudých jewel a čekal jsem od toho trochu víc, no. A dovolte mi dodat i to, že tahle recenze se opravdu nepovedla. Dlouho jsem nečetl takový žblept, recenzí bych to určitě nenazval.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky