|
|
||||||||||

Iron Bastards se prezentují jako fast rock’n’roll z francouzského Štrasburku. Co si pod tím představit? Na jednom zahraničním webu jsem dohledal věci jako old school rock with a modern view, nebo taky fast and dirty rock’n’roll ... energetic, aggresive, motivated, a taky že jejich koncert will make your ears bleed. Volně přeloženo to znamená asi tolik, že kapele chybí jakákoliv vlastní invence a tak hraje prostě to, co se osvědčilo. Hlavně rychle a nahlas, bez toho by to nešlo.

Album Fast & Dangerous je druhou dlouhohrající deskou souboru, ta první podobně invenčního názvu (Boogie Woogie Violence) vyšla v září 2015. Odvahu si ji poslechnout jsem nenašel. Album současné v podstatě vychází ze základních pravidel Motörhead a na ně pak nenabaluje vůbec nic. Někomu by to mohlo připomenout třeba tuzemské Malignant Tumour, kteří ale z tohoto duelu vychází jako podstatně nápaditější hitmejkři s progresivními ambicemi. Zhruba tak ubíjející dojem Iron Bastards zanechávají.
Jedenáctka skladeb nesleduje žádný jiný cíl a účel než bavit na koncertě. Iron Bastards mají drajv, mají hromadu energie, mají naposloucháno, umí hrát na kytaru, ale nemají ani za nehet nápadů. Všech jedenáct skladeb zní tragicky stejně, i když každá jedna sama o sobě je snesitelná. Pohromadě tvoří jednolitou a unavující směs, která se oposlouchá ještě dřív, než začne bavit.
Do načrtnutého rámce zapadá pak všechno ostatní. Hlasová poloha ala „chlastal jsem poslední tři dny, ale žiju“, punkově jednoduché, i když úderné bicí, texty balancující mezi všemi možnými klišé, lehkovážností a trapným skandováním hesel pro všechny holky a kluky rockery. Nejhorší na tom všem je, že to není ani zábavné. Louder and louder, higher and higher...
Chtěl jsem si v závěru recenze položit možná jen řečnickou otázku, komu podobnou produkci vlastně doporučit, ale docházím k závěru, že odpověď na ni je mimo rámec mého chápání. Nevím. Určitě nikomu, kdo má na hudbu jen trochu nároky. Možná někomu, kdo potřebuje kulisu do fronty na pivo někde na fesťáku. Iron Bastards jsou synonymem té nejlacinější muziky, s jakou je možné se potkat.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:FDA Rekotz
Vydáno:Prosinec 2016
Žánr:fast r'n'r
David Bour - baskytara, vokály
David Semler - kytara
Anthony Meyer - bicí
1. Fast & Dangerous
2. The Code Is Red
3. Rock O'Clock
4. The Princess & The Frog
5. Out of Control
6. The Wise Man
7. Born on the Wrong Side
8. Sarcasm
9. Ballbreaker Number One
10. The Snake in the Sky
11. Vintage Riders

Bonobo
Migration

Attic
Foster

Mark Lanegan
Straight Songs of Sorrow

Oceanwake
Sunless

Délirant
Thoughteater

OM
Advaitic Songs

LLNN
Unmaker

Foul Body Autopsy
Consumed By Black Thoughts (EP)

Queensrÿche
Operation: Mindcrime

Dan Deagh Wealcan
Two Straight Horizontal Lines And The Organized Chaos In Between: Director's Cut

Fuzz
II
Právě vychází zajímavý úkaz v podobě audioknihy Heimatcore, čtěte tiskovku níže:
26.5.2026České rockové ceny Břitva, zaměřené převážně na tvrdší formy rocku, metalu, punku či hardcoru, oznamují nominace za rok 2025, které určilo 39 hlasujíc...
26.5.2026Změna v soupisce kapel se dotýká odpadnuvších Vortex Of End a Outlaw. Náhradou za ně jsou Cromlech a Srd. Více v tiskovce:
25.5.2026Venku je nová kniha s hudební tematikou, a to titul Bejt hardcore není sranda od Michala "Mičla" Dajče. Na 280 stranách Michal mapuje svých 25 let na ...
25.5.2026Bansko-bystrická post-blacková kapela Solipsism právě vydala své nové album nazvané Pedagogy for the Existentially Exhausted, které je kromě digitální...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.