Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Asgard - Zlověstné časy

AsgardZlověstné časy

Michal Z10.11.2011
Zdroj: CD (promo)
Posloucháno na: Sony CDP-315; Technics SA-EX140; Beyerdynamic DT770 PRO 250 Ohm
VERDIKT: Staromódní blackové album s pachutí levného tuzemáku, které by možná po listopadu 1989 zaujalo. Podaří se kdy Asgard vybřednout?

S novou várkou promo CD se na řadu dostává albový počin brněnských Asgard. Při poslechu mě doslova zaráží, že kapela existuje již dvě dekády a teprve nyní vydávají své druhé album pokřtěné "Zlověstné časy", ale po sečtení pozitiv z poslechu tohoto alba, mohu být za nízkou kvantitu rád. Jediným přeživším na palubě Asgard od počátku plavby je paradoxně vokalista Mira Horejsek. Kapela, jež brázdí dávné zšedlé sněhy, trpí skladatelskou impotencí, o instrumentálních výkonech nemluvě. Black metal starého střihu, který kapela produkuje, bylo možné obdivovat před dvaceti lety a 10 kily. Podobných old school sebranek se našlo mnoho až běda. Nutno předeslat, že veškerá lyrika alba vzešla ze slovutného pera, páně Jiřího Waltera. Ikona tuzemské metalové scény se samotná ujímá recitativu jednoho ze svých poetických textů.

 

Albu nemohu popřít jakousi topornou snahu vymanit se z šedi klasického strnulého blacku. Děje se to občas správně, někdy mile a až úsměvně, ale především naivně. Svižné skladby drhnou černé koryto s úctou a bez odvahy vymyslet nějakou záchytnou věcičku, tu a tam se vynoří slušná kytarová vyhrávka ("Založení říše"), nebo pomalejší atmosférická pasáž. Největší devalvaci kvalit kapely a "Big Bossových" slov, způsobuje Mirův až žalostně slabý, rádoby drsný vokál, který je o dvě jakostní délky za svými druhy s instrumenty. Slušné české texty jsou tak hanobeny neumětelstvím a bezcharakterním recitativem. Z hlasivek nejen že nejdou melodičtější nápěvy, ale ani drsná stránka nemá potřebnou hrubost a charisma. Raději sleduji hudbu a vokál ignoruji. Vokální průjem v "Pohár a meč" už totálně odzbrojí mé veškeré naděje, že by „Zlověstné časy“ v tomto směru přinesly lepší vítr. Nemohu si pomoci, ale pokud kapela někam vzlétá (vydává album), měla by si ujasnit, jakých výšin chce dosáhnout a podle toho zvolit zátěž. A víte co se se zátěží děje u balónového létání, ovšem pokud je odlehčení zároveň i pilotem, tak je situace bezvýchodná stejně jako u Asgard.

 

Z blamáže je CD vytahováno slušným zvukem, občas je hodně nahoře Horejsek, naprosto zbytečně, to dobré se děje pod ním. Monumentální stěna "Vzpomínka" je fortelně vystavěna na pořádně rychlých blackových základech, z nichž vyrůstají šlahouny temných růží, vinoucí se svůdně svými zákeřnými ostnatými stonky, kolem temných, kovářem kovaných prvků plotu. Slušná sbírka nálad, temp a uvěřitelných atmosfér, naštěstí žalozpěv Horejskův zde dostává minimální prostor prznit celek. Aura temnot v plíživých momentech nabývá uchopitelných entit. V titulní skladbě alba musím přestavovat ušiska na změnu soundu, který získává na průraznosti a syrové razanci. Našeptávající vokalista mi konečně nevadí.

 

Asgard zahrají i na gotickou notu a vytesají tajuplnou šlehu "Mysterium zla", která album občerstvuje přísunem odlišných látek, stejně působí akustická instrumentálka "V popelu předků". Žádné novum, pouze primitivní prvky odjinud, čeřící jednotnou slitou skvrnu. Lépe vychází akustická "Stříbrná deska I." s recitativem "Big Bossovým", trochu nesrozumitelným. Nechápu záměr do podkladu pustit jakýsi hospodský hlomoz, skladba zbytečně přichází o jemnost, čistotu sdělení a křehkost. Druhý díl skladby už opakovaně čerpá z pomalejšího tempa, na kterém má šanci vykvétat kytarový ornament a temné nálady. Zde spatřuji silnou stránku Asgard a možné východisko, které by je dokázalo více "prodat". 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky