Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Ashes Divide - Keep Telling Myself It s Allright

Ashes DivideKeep Telling Myself It s Allright

Ruadek6.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: IPod / Koss Porta Pro
VERDIKT: Výborná rocková deska s odkazem na A Perfect Circle. Pokud jste ji ještě neslyšeli (protože vyšla už v roce 2008), honem to napravte. Progresivní, slušně našlápnutá věc, s ojedinělou hrou na kytaru, ve které se to hemží velkými jmény.

V pauze, kdy si A Perfect Circle (dále APC) dávají odpočinek, vznikl projekt Ashes Divide. Bylo to především díky obrovské vytíženosti členů a budoucnost APC nebyla jistá. Ani dnes, kdy to vypadá, že APC něco chystají, není nic jistého dokud placka nevyjde. Hlavní postava Billy Howerdel i po neoficiálním konci APC pokračoval v komponování nové hudby a nakonec z toho materiálu vzniklo album, které se dá brát téměř jako další řadovka APC.

 

 

Howerdelův rukopis je jasně čitelný a určitě si lze všimnout, že původní pěvecké linky byly psány pro Maynarda. Ashes Divide znějí odlehčeněji, dalo by se říci, že jsou více rockoví a snáze čitelní než APC. Ashes Divide jsou silní v tom, že ty skladby opravdu fungují a když se táhne jasně na bránu, zabírá to. Howerdel se obklopil výbornými muzikanty, což je kapitola sama pro sebe. Na bicí tu mimo dalšího bubeníka vypomáhá Josh Freese (chápek, co byl skoro všude kde se něco dělo, včetně NIne Inch Nails), ve skladbě Sword lze slyšet syna Maynarda hrát na cello, hostuje tu ještě třeba Paz Lenchantin (mimo jiné Queens Of The Stone Age). A na albu je to skutečně dost znát. Opět je tu krystalicky čistá prvotřídní produkce, kde je krásně slyšet každé hrábnutí do strun a naléhavý důraz na každý škopek bicích.

 

Pokud vás bavila alba APC, mělo by vás toto album bavit také. Ačkoli se nedočkáte agresivity Mer De Noms, ani křehkosti a naléhavosti Thirteen Step. Howerdel složil album plné výborných rockových písní. Zpěv si tu obstaral sám a ačkoli to není rozsah Maynardových hlasivek, i v jeho podání má své kouzlo. I zde se používá podpory ve více stopách, takže mozaika a propletenec vokálů je dostatečně zajímavý. Ashes Divide jsou i hodně o piánu, jehož křehké linky tvoří často jednu ze základních melodických linek. A celou dobu jasně slyšíme, jaký pán to hraje na kytaru. Naprosto jasně rozpoznatelný rukopis Howerdela se poslouchá krásně, jeho kytarové ocásky, ukončující každou vyhrávku, jsou skvostné. Současně umí zahrát i ostřejší hrany, kterými uřeže kostru skladby až na kost. Dobrým příkladem je výtečná mezihra ve Stone. Husté kytarové riffy s melodickými ocásky uslyšíme zase v následující The Pray. Trochu mi to přimomělo Muse v období desky Absolution.

 

Ashes Divide se výborně poslouchá. Pokud chcete nekomplikovanou, hodně slušně složenou a zahranou desku s odkazem APC, sáhněte po tomto albu. O to více jsem postupně zvědavý, s čím Billy a jeho banda přijdou příště - a to ať už v podobě hvězdných APC nebo v podobě sólovky Ashes Divide.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky