|
|
||||||||||
To ovšem není mým cílem. Já hledím vedle do Německa, odkud přiletěla nadupaná fošna z dílny kapely Obscura. Tahle grupa si získala renomé kvalitní a technicky vyšperkovanou kovárnou, ze které jde nejednou hlava kolem.
Trvajícím faktem zůstává, že jejich alba jsou náročná, vyžadující trpělivost a péči. Většinou z nich na mě přichází únava spojená se slastí, protože skrývají tolik fines a rafinovaných detailů, že to zkrátka nejde pobrat v nějakém rozumném čase. Proto si myslím, že i tahle recenze bude s ubíhajícím časem ztrácet na přesnosti, ale to už je život. Nyní to vidím a slyším takto. Obscura je silná a výrazná kapela strhávající pozornost k německé zručnosti. Každé jejich album mě baví a překvapuje, ale není to poslech na každý den. Raději volím menší dávky, než bych se nechal ubíjet přemírou komplikací podávaných v tahu od začátku do konce. Bohatost a jistá rozmařilost mě brzo nasytí a pak je čas vystřídat něčím jednodušším a zemitějším.
Technická způsobilost kapely je fantastická a ve spojení s melodikou tvoří opulentní poslechovou záležitost. Plus svérázná rytmika, která se přizpůsobuje nespoutané tvorbě kytar a basy a jede na vlně vlastní suverenity. Svého prostoru má každý z kapely dost a nikdo nemůže trucovat z důvodu malého vytížení. Přesto Obscuru sužují časté personální změny a ani Akroasis se jim nevyhnula. Od časů Omnivium vydržel jen zpěvák a kytarista v jednom Steffen Kummerer, pro ostatní muzikanty je Akroasis prvním zářezem pod vlajkou německé mašiny. Navíc po jejím vydání došlo k další změně a na postu kytary je zase jiné jméno. No sranda, ale co chci hlavně říct je to, že na vyznění novinky jsou ty změny znát.
Akroasis je zatěžkaná, znatelně pomalejší a hutnější. Tahle slova je potřeba brát s rezervou a pouze v kontextu tvorby Obscura, protože kůň je u nich stále hnán s bičem nad hlavou a trylkujících drozdů si člověk užije dosyta. Přesto mi připadá, že na miminku došlo k drobnému zvolnění a těžšímu soundu. Z předchozího alba Omnivium na mě z hutné skrumáže často dýchaly prvky melodického deathu se vší svojí exhibicí a barevnou aurou okolo. Nebylo to dramatické natolik, aby to album shazovalo do sféry metalových manekýnů, ovšem letos byly tyhle manýry odsunuty hodně na okraj. I zpěv jakoby se uchýlil do nižších podlaží, nebo se tam alespoň ohřívá déle, než bylo zvykem. Musím jen a jen chválit.
Obscura pokračuje na vlně neustále se měnících podmínek, za kterých jsou vyluzovány složité kombinace tónů. V nestálých a proměnlivých vrstvách melodií, které jdou na účet kytaristům, nejde přeslechnout basáka, jak se potýká se svou bezpražcovou milenkou a jeho hra je naprostá pažitka. Krom dunivé podpory rytmu se ujímá vedení paralelních linií, které se s hlavním proudem často rozcházejí. Nejvýraznější je to v častých mezihrách, ve kterých polevuje bujení desítek odlišných tónů svázaných do sebe. Tohle brumendo povyšuje nahrávku do sféry nadprůměrných děl, kam měla stejně mílovými kroky nakročeno. Z konceptu alba se vymyká podivná skladba Weltseele. S hrací dobou přesahující patnáct minut je nejdelším zážitkem desky a její podivná nálada deklasuje nashromážděný adrenalin. Nejen že v ní zahráli hosté na violu nebo cello, ale hra se některých momentech stává temným soundtrackem, který zvolna odečítá čas. Sám o sobě by to byl velice podivný zážitek, po prodělané masáži je však ještě obskurnější.
Z předchozího plácání mi tohle album vychází jako jeden z adeptů na desku roku. Samozřejmě je brzo a pravděpodobně se ještě někdo během roku přetrhne, ovšem ten potenciál tu je. Hernajs, valím poslouchat a rezervovat si lupeny na duben do Flédy.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Garmfrost / 11.3.16 9:07odpovědět
Velice povedená záležitost. Hrátky jak s aranžemi, kde se pod slupkou hitových melodií ukrývá netušené bohatství težkých nápadů, tak s posluchačem, kdy se ten musí vracet, porovnávat a zvažovat, aby si užil to, co je mu nabízeno. V žebříčku mých ročních top bude Akróasis zřejmě na předních místech...
Label:Relapse Records
Vydáno:Únor 2016
Žánr:prog / technical death metal
Steffen Kummerer - kytara, zpěv
Linus Klausenitzer - basa
Sebastian Lanser - bicí
Rafael Trujillo - kytara
1. Sermon of the Seven Suns
2. The Monist
3. Akróasis
4. Ten Sepiroth
5. Ode to the Sun
6. Fractal Dimension
7. Perpetual Infinity
8. Weltseele
9. The Origin of Primal Expression
Obscura
Dilivium
European Thought Patterns 2016
7.4.16, Brno, Fléda
Death To All European Tour 2013
17.11.13, Roxy, Praha
Minority Sound
Drowner's Dance
Fishartcollection
In Oil
King Diamond
Abigail
Obscure Infinity
Into The Vortex Of Obscurity
Charlie's Frontier Fun Town
In Dust We Trust
Pensées Nocturnes
Douce Fange
Combichrist
We Love You
The Spacelords
Spaceflowers
Sedmý ročník Front Line Festu proběhne 28. března v pražské Modré Vopici a o den později v Brně, v klubu Melodka. Na obou akcích se můžete těšit na po...
1.2.2025Pestilence představují nového kytaristu. Stal se jím Max Blok (Alkaloid, Dark Fortress), který nahradil Rutgera van Noordenburga. Pestilence v současn...
1.2.2025Polský sólo black-metalový projekt Pusta Noc debutuje s koncepčním albem Speculo Magicas (2025), které zhudebňuje legendu šlechtice Twardowského, co z...
1.2.2025Řecká psychedelicky-rocková kapela Naxatras vydá v únoru na Evening Stars Records své nové album pojmenované lakonicky V a při té příležitosti zveřejn...
31.1.2025Finští melancholici Hanging Garden vydají pod Agonia Records 14. března nové EP The Unending. Z něj nyní coby ochutnávku pouští do světa singl se skla...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.