Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Azarath - Saint Desecration

AzarathSaint Desecration

Garmfrost5.1.2021
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: všem možném
VERDIKT: Saint Desecration je od prvního taktu po ten závěrečný naplněno vášní a láskou k extrému a přesně tohle je na novém albu Azarath nejkrásnější.

Azarath se tentokrát snaží dokázat, že nejsou pouze Infernovým bočním projektem, ale zcela regulérní kapelou. Infernus se nesnaží nepřehlušit svým instrumentem zbytek, tak jak tomu bylo zvykem doposud. Ani tentokrát se toho ale zase tolik nezměnilo, vše pokračuje v hlučně black/deathovém módu, který je více než hodně podobný stylu starších Behemoth. Jsou ke slyšení ony výbušné beaty, vzteklé výjezdy a nájezdy a všechno je zahrané s precizností zkušených muzikantů.

 

Při poslechu Saint Desecration mám dojem, že deathu krapet ubylo a více se sype v černém a sirnatém metalu. Velkou změnou je angažování nového zpívajího kytaristy Skullrippera (Embrional). Jeho předchůdci Necrosodomovi jsem nepřišel na chuť. Jeho hlas nebyl v podstatě nic moc. Více si hleděl strun a ty ovládal velice šikovně. Skullripper strunové party rovněž zvládá na výbornou, seče to jak kombajn na žních, zároveň však nezapomíná, že je také frontmanem. Více řve, než by growloval, nezní úplně originálně, má však schopnost projevem dodat skladbě nový rozměr. Nečekejte samozřejmě nic převratného, ale tentokrát je vše jaksi lepší, zajímavější a brutálnější.

 

azarath

 

Album je nastavené, aby vám utrhlo hlavu. Je plné groove houpanic a hyper blastových rubanic. Rytmická sekce Peter s Infernem drží základ skladeb pevně v rukou, ale jak už jsem zmínil, na Saint Desecration nejsou tím nejdůležitějším, nebo lépe řečeno nejhlasitějším. Kytarový tandem Bart a novic Skullripper se skvěle doplňuje. Skladbám dominují zběsilá sóla, kila, sekanice a sypanice. Díky většímu příklonu k harmoniím a různým náznakům melodií jsou skladby na novince pestré a dostatečně zábavné na poslech.

 

Častým záporem podobných nahrávek bývá buď přeřvaný zvuk, nebo přílišný tah na branku, až se po chvíli dostaví nuda. Často se také stává, že jsou takové nahrávky lehko zaměnitelné. Většina kopíruje úspěšné modely napříč scénou. Azarath se podařilo na Saint Desecration nalézt vzácnou rovnováhu. Nejsou sice jedinečnými, ale své místo si snaží najít. Není to jednoduché, přece jen karty byly rozdány už kdysi a každý nemá koule na to vykročit z populárních a zajetých kolejí. Saint Desecration je od prvního taktu po ten závěrečný naplněno vášní a láskou k extrému a přesně tohle je na novém albu Azarath nejkrásnější.

 

 

Skladby na nové desce jsou vesměs velice pestré, nadstandardní, aby zaujaly i přísnějšího fandu tohoto brutálního ranku. Patříte-li k fans podobně zábavy, bude se vám Saint Desecration zamlouvat více než dost. Jste-li naopak posluchači odmítající hluk a libujete si v žánrové čistotě bez míchání a přesahů, vyhněte se novém albu Azarath širokým obloukem.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 26.11.21 8:04

Já mám vždycky pocit, že když někdo začne posuzovat recenze ve smyslu "debilní recenze, protože není v souladu s mým názorem, a naopak", zažívá nějakou psychickou nepohodu. Nikde není psáno, že to vidíme líp než v zahraničí a ve Sparku, je to prostě náš názor, v tomto případě můj. Neboli je to subjektivní pohled na desku, který nemusí být v souladu s vůbec ničím. Pokud se Ti Moral Hygiene líbí, je to v pohodě a určitě Ti nebudu psát, že na to máš debilní pohled. Za mě je ta deska vysloveně trapná, což je ještě horší než špatná. Jourgensen se stylizuje jako klaun a jako takový je bohužel lehce k smíchu ... ale opět, nemám problém s tím, že to někomu připadá zajímavé, nápadité a nevím jaké. Nepotřebuju někoho nazvat debilem jenom proto, že má na to jiný pohled než já.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky