Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Big Boss - Než zemřu

Big BossNež zemřu

Jirka D.7.1.2020
Zdroj: CD v 6-panelovém digipaku (# MGR-24666) // promo od vydavatele
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82 // PC / Beyerdynamic DT 770 PRO 250 ohm
VERDIKT: Jiří Valter bilancuje svůj život a dělá to způsobem, který má šanci oslovit pouze jeho skalní fanoušky. Pro pochopení, nedej bože přijetí mimo tento okruh album nenabízí nic hudebně podnětného.

Tohle bude tak trochu operace, ale člověk by se neměl bát výzev. Hned v úvodu se musím přiznat, že opravdu nevím, jak se správně píše název sólo kapely Jiřího Valtera, jestli BigBoss, Bigboss nebo Big Boss. Viděl jsem snad všechno a pokud někoho uráží vybraná varianta v záhlaví recenze a profilu v pravém sloupci, omlouvám se s tou výmluvou, že jsem ji vybral stejně jako kolegové přede mnou, kteří o téhle kapele ví o dost víc než já. Bohužel právě ti z nějakého škodolibého důvodu přenechali recenzi v pořadí pátého alba mě, což vlastně nevím, jestli je škodolibost vůči mé osobě (dobře vědí, co si o J. Valterovi a jeho tvorbě myslím), anebo škodolibost vůči autorovi, protože tuší, jak to moje psaní dopadne.

 

Každopádně jsem se rozhodl hozenou rukavici zvednout, ale pro pořádek musím uvést tři skutečnosti, o kterých byste měli dopředu vědět:

 

  1. tvorbu Root znám a našel bych v ní desky, o kterých si myslím, že jsou docela dobré
  2. sólovou tvorbu Big Boss neznám vůbec
  3. poslední album s účastí Jiřího Valtera, které jsem slyšel (částečně), byli Loupežníci od YBCA. Vydržel jsem ho do druhé skladby a pak jsem nabyl dojmu, že ten blbec nejsem já.

 

Pátá sólová deska je prý rozlučková a Jiří Valter na něm bilancuje celý svůj život, což prakticky znamená začíst se do textů a pokusit se jim porozumět. Což není problém. Velká hloubka v nich není, metafory a symbolika jsou dostatečně průhledné na to, aby člověk pochopil, co je jimi myšleno a když nad tím tak přemýšlím, nemám s tím problém. Tedy většinou. Úvodní skladby nahrávky v tomto ohledu dopadají lépe, Moje dětství budiž toho docela slušným příkladem. S postupující časomírou se ale karta obrací a pokud v písni Hudba je život můj člověka občas přejede lehké mrazení v zádech, závěrečná dvojice Můj Život byl... a Čas odejít už je pouze trapná. Budiž.

 

Big Boss

 

Hudebně je deska více méně soubor rockových balad (což ostatně souvisí právě s texty a pravděpodobně i s životem Big Bosse), s gothic rockovou výjimkou Na dně, a pokud jde o instrumentaci, je to to nejmenší zlo, jaké album nabízí. Nenajdete sice žádný uctyhodný nápad, žádné velké instrumentální výkony, ani jakoukoliv invenci, ale jako podkres pro zpověď jednoho podivína je to asi ta nejlepší možná volba. Zcela bez iluzí je třeba si přiznat, že těžiště sdělení nahrávky je jinde a řekl bych, že zadání pro nástroje znělo přesně takhle - nezavazet a zahrát solidní standard tak, aby nepřebíjely hlas. I přesto sem tam k uším dolehne slušná pasáž, klávesy v písni Na dně, kytary ve skladbě Moje dětství. Jsou to malé střípky, ale je potřeba si jich vážit. Ničeho lepšího se totiž nedočkáte.

 

Protože pak už zbývá pouze hlas (zdráhám se napsat zpěv), a tady by měl někdo ze skalních vysvětlit mně, co na něm kdo vidí / slyší? Jiří Valter to naprosto nedává a tím bych mohl celý odstavec utnout. Při jakýchkoliv pokusech o něco víc než recitaci / šepot se Big Boss dostává na velmi tenký led vlastní nemohoucnosti a bez varování se to pod ním boří. Ano, je to starší pán (starší než moji rodiče), měl bych k němu mít alespoň úctu, ale o to víc by měl mít on soudnost a snažit se svoje už dost omezené hlasové schopnosti nějak zamaskovat. Všechno je ale naopak, vokál se objevuje v několika stopách přes sebe (proč?), v mixu se vytahuje mlaskavě dopředu, což dokážu snést u Leonarada Cohena, protože tenhle gentleman to i ve svém věku dával neskutečně, ale tohle je fiasko. Fiasko dokonce takové, že v závěru pohřbí docela dobré dojmy ze skladby Moje dětství způsobem, pro který nenacházím omluvy.

 

Smutné na tom je to, že právě tohle sdělení (texty a hlas) je těžištěm desky a je to i důvod, proč tahle narhávka vznikla - o žádnou hudbu nikomu asi moc nešlo. Je proto docela smutné, že právě na těchto místech to nejvíc hapruje. Nebudu to protahovat, asi jste už pochopili, že s poslední Big Bossovou deskou se z mě jeho fanoušek nestane. Zcela upřímně musím napsat, že jsem se snažil, že jsem se k desce přistoupil bez předsudků, ale jestli to dopadlo tak, jak to dopadlo, byly k tomu nejspíš důvody. Ostatně píšu o nich výše. Je jasné, že tohle je album jen a pouze pro skalní fanoušky a vyznavače kultu Big Boss, kterým nerozumím a nikdy rozumět nebudu. Proti jejich přesvědčení nemám nic, ale docela by mě zajímal jejich názor na to, kam až to jejich „mistr“ na svém posledním albu dopracoval. Protože pokud se na tuto desku podívám střízlivýma očima a budu po ní chtít něco hudebně hodnotného, nenajdu prakticky nic.

 

Můj život byl překrásný,

a já miluji vás všechny.

Můj život byl překrásný,

a já děkuji vám všem.

 

          Karel Gott Jiří Valter

 


 

P.S.1: Album vyšlo jako 6-panelový digipak a graficky se povedl. Pro fanoušky to určitě bude pěkný kousek do sbírky.

P.S.2: I přes všechno napsané je deska pořád lepší než Loupežníci.

P.S.3: Při poslouchání alba ke mně do pracovny došla moje žena a ptala se, co to poslouchám. Že je to divný a že nic takového u mě ještě neslyšela. Tak tak.

 

 Big Boss - Než zemřu digipak


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Werdugo / 20.4.21 15:06

Je to Dost Dobrý.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Werdugo / 20.4.21 15:06odpovědět

Je to Dost Dobrý.

Jirka D. / 21.4.21 7:11odpovědět

To je mi líto.

Gotty / 7.10.20 11:04odpovědět

Zrovna jsem tu desku doposlouchal do konce na jeden zátah. Tohle album vzbudí rozporuplné reakce asi u každého. Pokud by to bylo první album ,které bych od Bigbosse slyšel, asi bych další jeho alba či tvorbu Root dobrovolně nevyhledával. S autorem recenze souhlasím v tom, že pokud nejste příznivci Bigbossovo názorů a jeho další tvorby, líbit se vám to prostě nebude!!! Tedy aspoň kvůli textům, protože je prostě nepochopíte, když si o Jiřím něco málo nezjistíte. I když se přiznám, že té "pochmurnosti" je tam zbytečně moc a ty fráze moc zpěvné a zapamatovatelné nejsou. Je to prostě rockový soundtrack/ recitál, který se bude dobře poslouchat po tmě při svíčce a s flaškou vína. Obsah je prostě pro skalní fans Bigbosse, přátele a jiné zasvědcené. Dobít hitparádu s ním určitě nechtěl. :D Musí k tomu tak autor recenze přistoupit. Měl ji psát někdo, kdo tvorbo Bigbosse aspoň trochu sleduje, určitě by taky nepsal kladně, ale aspoň by si odpustil pasáže, které do seriozního článku nepatří.

Daniel Borek / 20.1.20 15:03odpovědět

Dobrý den, poslední deska Než Zemřu, je nejhorším počinem BIGBOSSe. Bohužel, by tato deska neuspěla, ani pokud by byla parodií........ Po odchodu Petra Hoška z ROOTu, šla produkce ostatních nahrávek a bočních projektů BigBosse kvalitativně hodně dolů do průměru a podprůměru. Je slyšet, a vidět, že tento pán, (BigBoss), je zakomplexovaný maloměšťák, který nemá soudnost, A má tu drzost si hrát na Velkého umělce...... Nebýt Petra Hoška, tak desky "Zjevení, Pekelná Symfonie, Chrám v podsvětí, Kargeras" by stály, pravděpodobně, taky za starou bačkoru. Bohužel, takových panáčků jako je BigBoss je (nejen) v hudbě hodně. Daniel Borek

Sarapis / 20.1.20 21:41odpovědět

Neviděl bych to tak černě. Že to od BigBosse v posledních letech "není ono" ještě neznamená, že to tak bylo vždycky. Desky od Root jako třeba Temple..., The Book nebo Black Seal jsou krásné věci a on měl na tom nemalý podíl. Navíc Root své nejlepší éry nebyl jen Blackie a BigBoss, byl tam taky parádní Evil za škopkama a ty desky, to byl součin osobností všech členů v kapele a chemie (magie) mezi nimi. Teď jsou každý jinde a zvlášť a desky na úrovni těch zmiňovaných nedělají ani jeden z nich. To je celý, život jde dál.

Hymen Semilunaris / 13.1.20 19:44odpovědět

BigBoss: Jiříku, tohle sis mohl odpustit. Staví tě to do nepěkného světla ublížených starců mdlého rozumu, drmolících cosi o uražené pýše. Ta deska je přinejlepším slabší průměr... A to píšu jako člověk, co jinak ROOT a EQUIRHODONT plně uznává... Tohle je ale slaboučký odvárek... hudebně dozajista. Textově, inu české... Za mě 45%.

BigBoss / 10.1.20 13:21odpovědět

Inu, BigBoss se píše spojeně pane jirko_dvoraku. Jak vždy říkám - recenzenti recenzují, a muzikanti hrají. Je mi fakt jedno co píšete. Nad jednou věcí se však pozastavit musím. Proč píše recenzi někdo, z koho čiší absolutní nenávist k interpretovi. Taková recenze pak nemůže být recenzí, alébrž snůškou nenávistných a uštěpačných poznámek. Také jsem psával recenze a na svou čest musím dodat, že pokud jsem někoho neměl rád, tak jsem recenzi nepsal. Kdybych takhle psal já o vás pane jiri_dvoracek, tak bych napsal: kultovní redaktor s tlamičkou vypadající jako ruský Váňa právě vyhozený na dvůr ze školy, sesmolil svou češtinou cosi, co připomíná....atd. Nutno ale dodat že jste mne Váňo pobavil. Totiž Loupežníci není moje deska, pouze tam hostuji a zpívám Could you, Would you, Should you a ještě song San Francisco. Kdyby jste byl opravdu recenzent, tak si vše zjistíte poslechnete, posoudíte, promyslíte...atd. Ale milý Váňo, to bych asi očekával moc, že? To je vše - s pozdravem "Sibiři Zdar" váš BIG Bosssssss hehehehe :-) :-) :-)

onehalph / 20.1.20 21:20odpovědět

Ty kráso – tak touhle odpovědí jste tomu moc nepomohl – spíš naopak. Ukázal, jak nedokážete přijmout nic, než souhlasné poplácání (asi jako Otázky Václava Moravce na ČT) :-)

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky