Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Dlouhý čas utekl od roku 2016, tedy od dob, kdy jste mohli hltat novinku Satanic Corpse, kterou kolega podrobil své analýze. Může se zdát, že kapela od těch dob dřímala v tvrdém spánku, ale ticho drobátko prořízla břitva split alba Scornful Death Trail (souputníky byla polská death metalová mašinérie Embrional). Kdo trochu víc brouzdá tuzemskými vodami, tak však jistě pochopí, že se jednotliví členové kapely zapisovali do hudebních dějin i jinými počiny jiných ansámblů neméně výrazné ražby. Ale neodplouvejme myšlenkami jinam.

Teď a tady jsou Brutally Deceased zpět a třímají v rukou nové (čtvrté) řadové dílo Chasms. O fyzickou edici se postarala Doomentia Records, která po ukončení tvůrčí přestávky neustále roztáčí hbitější a hbitější převody vydavatelské práce, a konta peněžních ústavů oddaných posluchačů a bláznů. Nosiče chystané touto značkou totiž jsou nejen hudebně zajímavé, ale i jako fyzické artefakty jde o pozoruhodné unikáty. Může se sice zdát, že obyčejný digipak, na kterém je novinka Brutally Deceased distribuována, není výrazný, ale opak je pravdou. Šikovně a úplně pochopená role tohoto nosiče nabízí i příjemný pohled na titulní obrázek alba. Ten vytvořil umělec Maciej Kamuda a jeho práce dokáže dobře korespondovat s hudební náplní. Zde leží důkaz.

Tři základní atributy, které vždy dělaly kapelu kapelou, jsou k mání i nyní. Je to především výrazný, nekompromisní a nanejvýš brutalistní vokál. Víc death metal už nejde být. Jestli bych měl někdy stavět žebříček death metalových zpěváků, tak Žlababa bude snad na první příčce. Druhým prvkem míním obecný chrastivý švédský zvuk, o který se opírá třetí element – kytara. Náležitě barvitá, melodická, úskočná a zcela šíleně se pohybující. Výklep bicích nástrojů nově obstarává Tomáš Mařík, který rytmičák nešetří, ale dokáže rozehrát i zajímavou zvonkohru plechů. Tady se prostě sešlo hned několik šikovných muzikantů, aby dali vzniknout death metalové události ČR pro rok 2024.

Ačkoliv se na první dobrou může zdát, že tohle album je nekompromisním výplachem bez prostoru pro jiná obohacení, tak bystré ucho a dobře míněná rada opakovaného poslechu zaručeně vydoluje velmi pestrou a nápaditou škálu detailů a pasáží, které dělají celek ve výsledku velice pestrým zbožím. Jsou to snad až nenápadné detaily a střípky, které však výslednou nálož patřičně zdobí a obohacují. Stejně jako je obal plný detailů a výsledkem precizního procesu, tak i hudebně tu máme servis funkčních a okouzlujících manévrů. Můžeme obecně hovořit o tempu, strunných vyhrávkách a výpadech i o bicí baterii, která celý kolos de facto kočíruje. O vokálu už jsem řekl, že víc death metal býti nelze. Tak to prostě je.