Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Centuries - The Lights Of This Earth Are Blinding

CenturiesThe Lights Of This Earth Are Blinding

Jirka D.12.3.2018
Zdroj: mp3 // promo od Rarely Unable
Posloucháno na: PC // Beyerdynamic DT 770 Pro 250 ohm
VERDIKT: Centuries se na druhém albu představují jako kapela, která se posouvá, přemýšlí a od jednoduše a přímočaře zahraného, temného hardcoru vyráží vstříc novým výzvám.

Tahle navztekaná parta z Floridy o sobě dala po prvé vědět dlouhohrajícím debutem Taedium Vitae, který vyšel v srpnu 2013 na Southern Lord a představil Centuries jako jednu ze současných sludgem zablácených hardcore kapel. Pokud jste snad neslyšeli, na bandcampu můžete dohnat. Na albovou dvojku jsme si museli počkat až do letošního ledna, tedy zhruba čtyři a půl roku. Proč ta prodleva? Nevím.

 

Centuries band

 

Deska The Lights of This Earth Are Blinding na temně hardcorové minulosti souboru sice něco málo mění, ale i tak na ploše 38 minut většinou přináší rychlopalné, ale současně i řádně hutné a špinavé skladby plné vzteku a podladěných strun. Centuries se se svým posluchačem nepářou, nepářou se ani se svou hudbou a jestli v úvodu Wooden Hands zahrají minutu a půl jemných tónů na kytaru, je to zvolnění sice příjemné, ale stejně tak i docela vzácné. Vedle toho jistá přemýšlivost a posun od naprosté přímočarosti k propracovanějším kompozicím je v rámci novinky slyšet zcela jasně, i když oproti něčemu skutečně složitému se pořád bavíme o hodně jednoduchém a jednoduše zahraném albu.

 

V čem se Centuries liší od jim podobných žánrových kapel? Řekl bych téměř v ničem a projektily vypalované v relativně zběsilém sledu vás rozhodně nezasáhnou ani svou objevností, ani kdovíjakým přínosem scéně. V rychlých momentech leží fundament zvuku Centuries v ostrém a hodně dravém hardcoru, který otupují pouze podladěné nástroje a celkově hutný, těžký zvuk, který jen v krátkých okamžicích svým nahallováním u kytar zabrousí někam k náznakům atmosféry (The Endless Descent). Pro větší zmatek v pojmech a žánrech navíc přidám i silný vliv crustu, který vám bude bušit do uší dost neúprosně a bezohledně.

 

Přirozený běs alba kromě zmíněné kytarové vyhrávky ve Wooden Hands narušuje několik málo míst, jejichž smysl lze pochopit a přijmout (třeba zajímavá kytara v May Love Be With You Always), ale stejně tak o něm lze s úspěchem pochybovat (závěrečná pasáž v A Bow Across A String). Ostatně i tempo není jednotně rychlé a kapela zkouší i pomalejší, do sludge tažené skladby typu The Climb. Nemyslím si, že by právě tato poloha byla pro ně ta nejpřirozenější a jejich zařazení beru čistě tak, že se tím prospívá zajímavější dramaturgii alba.

 

 

Naproti tomu i skladby jako Fury a částečně i závěrečná Nul Orietur jsou svým způsobem uvolněnější a pomalejší, ale jejich atmosferičtější založení (především první zmíněná) je naopak ku prospěchu věci. Nebýt vyloženě opsané pasáže od Cult of Luna, bylo by to velmi slušné sousto.

 

Ať tak či onak, zopakuju to, co jsem psal už jednou výše - kapela evidentně přemýšlí, zkouší svou jinak přímočarou myšlenku zastavit a rozvinout i do jiných zákoutí, než jaká se jí nabízí na první dobrou. Což ve výsledku působí když už ne objevně a inovativně, tak zajímavě a invenčně určitě, a kapela tak nevypadá jako spolek truhlíků, co se zasekli na modelu z debutní desky. A to je vždycky dobře.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

insun / 3.5.18 11:40

...jen k upřesnění:váš zin je jediný do kterého jsme CD poslali a to jen proto, že si ho tady pan Bhut vyžádal po našem optání redakce a když se ho tento model už přejedl jak píše(téměř celé CD je umístěno na našem Bandzone-kde jsem v prvním kontaktním emailu nasměroval) , neměl se k tomu logicky hlásit...pak recenze vypadá tak jak vypadá..přes většinu plochy tu pan Bhut polemizuje nad tím, jak kapela funguje nebo nefunguje, místo aby se věnoval nahrávce, kterou chtěl zrecenzovat..a hazí do prostoru fráze o použitých melodiích-jako že jsme je od někud vzali?.. a pokud ano, tak odkud a prosím konkrétně?!..dále o ženském zpěvu, který má být dle jeho slov operní.., dále se tu dočítám o klávesových solech, které ale ve skutečnosti jako klasické klávesové solo na nahrávce nenajdete byt' v jediném zastoupení..ovšem ano.. klávesy jsou u nás plnohodnotný nástroj, který často obohacuje harmonii a tudíž je často slyšet a místy vytváří, jak se tu píše, až umělé symfonie, což je dnes vlastně u kapel, které si nemohou dovolit orchestr, vlastně standart a často je tomu i u kapel, které si ho dovolit mohou, avšak není to při dnešních možnostech zvukových bank kláves nutnost, ale i u těchto umělých symfonií musíte party nástrojů, které ji tvoří, vytvořit, aby vám to výslednou symfonii dalo...takže ano jsou tam často slyšet klávesy a je to záměr!!...kdyby nebyl...věřte, bylo by tomu jinak..tak tedy dík za recenzi...hodit to CD do kanálu udělal bych líp a ještě bych ušetřil za poštovné a ve finále bych nemusel číst, jak jsme vám to vlastně vnutili... a přebal ..ano nevyšel tak, jak jsme si představovali...nemyslím ted předlohu, nýbrž její zpracování, ale přece..jde hlavně o hudbu a o to nám i šlo na tomto CD...tím pádem záhada, o co nám vlastně jde nebo šlo vyřešena jest.. takže bud'te zdrávi a už nikdy víc!

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky