Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Přátelské dostavení pánů Soorda a Renkseho, tedy sirů progresivního rockování The Pineapple Thief v případě prvního a metalové melancholie Katatonia u druhého, odtajnilo své tvůrčí nitro. Je jím elektronikou prošpikovaná rocková nálada, která dokáže tlouct jedním srdcem a nestrhávat zbytečnou pozornost mimo, přestože sebou nese nemálo inspirací a vlivů. Původní dojem se časem příliš nemění, stejně jako finální rozháranost v celkovém názoru na to, zda by to všechno šlo dotáhnout do mnohem zajímavějšího konce.

Pánové dali dohromady solidní materiál, to je bez debat. Vedle jasně dominujícího neživého podkladu je čas na klidnou melancholii, progresivně laděné motivy i silné nápady zvoucí k dalším návštěvám. Lehké ozvěny klasické či filmové hudby v elektronickém ruchu sprostě nezapadnou a jejich přítomnost je pozitivní. Antipatie k albu pak spatřuji zejména v době, kdy je mi postaveno do cesty hledačské mudrování, nad které se leckdy nejde povznést. V případě "Wisdom Of Crowds" je tohle povznesení ovšem naprostá nutnost. Album vyžaduje víc než převratné očekávání, které stejně nepřichází. Dejte raději přednost skromnému a nenápadnému přístupu dávajícímu zapomenout na fakt, že se sešli TEN a ONEN. Především se totiž sešli dva lidé, kteří měli jasnou představu o tom, co chtějí dát dohromady, a tak se i stalo. Podařilo se to víc než dobře, i se všemi těmi "ale" poletujícím kolem hlavy.

Kdo se nebojí rockového strojnictví, kdo se nebojí nechat se vést Renkseho vokálem a komu není málo k tomu všemu přidat snahu o něco jiného, než za čím oba doposud stáli, musí být přinejmenším zaujat. Občasné prázdno se objeví v místech, kdy se až příliš spoléhá na tuctové elektrorozjímání nad dalším pokračováním. Svět se ale nezboří. Osm skladeb klasické délky bude nadále patřit k těm, které mi udělaly v posledních týdnech svou společností nemalou službu. V tom dnešním zanedbatelném čase stráveném v klidu a pohodě. A je to hlavně TEN klid a TA pohoda, která by i pří vší úctě ke všem experimentům měla jít z alba jako první. A neodpustím si jedno. Za pár týdnů půjde do světa nové album Katatonia a kdybych místo až nepříjemně se opakující temnoty nevědomky dostal jako jeho konečnou podobu právě "Wisdom Of Crowds", byl bych mnohem radši. Něco by se aspoň dělo...