|
|
||||||||||
Chrise Cornella osobně považuji za jednoho z nejlepších zpěváků rockové historie, jeho nenapodobitelný vokál trhal a stále trhá blány ušních bubínků a stejně tak bez sebemenší falše nebo vlezlosti zvládá vládnout lehkým nevyhroceným songům či pasážím žádající důrazný, přesto ne vypjatý, drásavý projev. Nemá cenu si však nalhávat žádné bludy o jeho úžasné, oslňující a dech beroucí sólové kariéře. Jeho tři radová alba, pohybující se na pomezí nevýrazného pop grunge a v případě posledního, kontroverzního Scream, postaveného za vydatné pomoci jistého Timbalanda na základech moderně znějící R&B sterility, odmítající poslední zbytky rockové rozervanosti, nikdy nedosáhla na mety stanovené za léta Chrisova působení v Soundgarden nebo Audioslave. Ani zástupy všemožných hostů, studiových hráčů, spoluautorů věhlasných, či méně známých jmen, nikdy nedokázaly zažehnout onu těžko uchopitelnou chemii mezi rovnocennými osobnostmi, členy kapely, živoucího organismu, která zapříčinila zrození tolika úchvatných písní a nahrávek.
Konec prvního desetiletí nového milénia se však nesl ve znamení velkých změn nebo lépe řečeno návratů. Možná procitnutí z vlažného přijetí experimentů v podobě koketování s hudbou, jejíž strávení znamenalo pro většinu dosavadních věrných fans už přespříliš, nebo jen prostý stesk po čase stráveném s lidmi ovládanými podobnými touhami, zápalem... těžko říct, každopádně knights of the soundtable jsou zpět a s nimi i Chris Cornell. Bez davu přicmrdálků za zády, zato s čerstvou dávkou energie, kytarou a dlouhými vlasy jako za časů prvního z rodu křováků na postu prezidenta USA. Jeho aktuální deska nepřináší žádná kontroverzní žánrová odbočení, neodhaluje nové dimenze, dokonce s výjimkou jednoho songu ani dříve neslyšenou tvorbu, i když... v určitém slova smyslu přeci jen ano.
Chris se totiž rozhodl projít napříč svou hudební kariérou pouze za doprovodu šesti strun postrádajících jakýkoliv doping v podobě elektrických čárů a vetknout tak (nejenom) svým písním nádech intimity a táborákového souznění, jenž by v původním pojetí mnohdy vyzníval i rušivým dojmem. Ze skladeb Temple Of The Dog, Soundgarden, Audioslave, ale i věcí z období sólové dráhy, vytvořil svůj vlastní "zpěvník", kolekci nahrávanou během akustického komorně pojatého turné. Kolekci, jejíž síla spočívá v odzbrojující jednoduchosti, upřímnosti a uvěřitelnosti, o jaké si všechny dřívější Cornellovy sólovky mohly nechat jen zdát. Minimalismus si zde podává ruku s jemností, ale i rozervaností zároveň. Účinky i jinak nevýrazných, poněkud tuctových záležitostí narůstají vlivem skvělého, uvolněného Cornella geometrickou řadou. Možná trochu překvapivě nejemotivněji vyznívá tvorba Audioslave, zejména Wide Awake je skutečnou perlou, ovšem ani zbytek ze šestnácti písní nikterak neztrácí. Dokonce i zepellinovská Thank You nebo Lennonova nesmrtelná Imagine nenásilně zpestřují repertoár a jen umocňují vynikající zážitek.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Label:Universal Music
Vydáno:Listopad 2011
Žánr:alternative rock/acoustic
Chris Cornell - acoustic guitar, vocals
1. As Hope And Promise Fade
2. Scar On The Sky
3. Call Me A Dog (Temple Of The Dog cover)
4. Ground Zero
5. Can't Change Me
6. I Am The Highway (Audioslave cover)
7. Thank You (Led Zeppelin cover)
8. Cleaning My Gun
9. Wide Awake (Audioslave cover)
10. Fell On Black Days (Soundgarden cover)
11. All Night Thing (Temple Of The Dog cover)
12. Doesn't Remind Me (Audioslave cover)
13. Like A Stone (Audioslave cover)
14. Black Hole Sun (Soundgarden cover)
15. Imagine (John Lennon cover)
16. The Keeper
Chris Cornell
No One Sings Like You Anymore, Vol. 1
Mono
Requiem for Hell
Radiohead
The King Of Limbs
Árstíðir Lífsins
Saga á tveim tungum I: Vápn ok viðr
Tenhi
Kauan
Vekslan
EPMMXII (EP)
Hexvessel
All Tree
Nahum
The Gates Are Open
Asagraum
Dawn Of Infinite Fire
Master's Hammer
Vracejte konve na místo
Neolunar
Neolunar
Fire Burns Black je název nového singlu, které dalo dohromady trio Otus Hobst (Minority Sound), Dahlien (The Corona Lantern, Dilligence) a Martin Schu...
1.7.2022Vrchlabská rocková kapela 2.0 (Two Point Oh) zveřejnila videoklipem doprovozený singl Relief - poslechnout můžete ZDE.
1.7.2022Právě vyšlo 26. číslo BURYZONE zine, které je zároveň malou oslavou pětadvacetileté existence zinu. V něm se nachází na 146 stranách formátu A5 rozhov...
29.6.2022Na labelu Black Barn Music vyšla 24. června nová deska domácí metalové kapely Inner Fear, která se na ploše 70 minut zabývá víc jak sto let nevyřešený...
29.6.2022Ani letos nebudou chybět festivalová trika s unikátním ETEF designem, navíc přidáváme do nabídky trika s dlouhým rukávem a mikiny.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.