Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cloudkicker - The Discovery

CloudkickerThe Discovery

Victimer13.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Příjemný začátek ještě příjemnější cesty ve stopách Bena Sharpa.

Debutové album instrumentálního projektu, jehož další alba jen potvrzují kvalitu.

 

Sbližování se s po světě rotujícími one-man projekty je v mém případě čím dále častější. Žehnám těmto do sebe zahleděným mužům, spoléhající na své vlastní odlesky v zrcadlech a tiché monology nad tvorbou. Cloudkicker rovná se Ben Sharp, hudebně pokrokově smýšlející typ z Ohia, vydávající pod značkou "udělej si sám". Jak jinak, netřeba firem. Jeho vize spočívají v ryze instrumentálním broušení ostrých hran Meshuggah mathcoreu, provázané dávkou vzletnosti post-rocku a milou atmosférou. Přeloženo do češtiny, "The Discovery" je velmi poslouchatelná směsice nervních škubů a volnomyšlenkářských ploch.

 

cloudkicker

 

Je fakt, že zde nemáme co do činění s nějakým depresivním materiálem, valícím do hlavy bolest a zmar, ale jakýsi průlet těsně nad zemí. Kolem širokých plání, divokých prérií a zvířat pijících z vod klidné řeky. Mathcore je přetechnizovaným průmyslovým oborem, jeho podíl na "The Discovery" je neoddiskutovatelný, ale stejně se ztratí v oceánech čistých melodií. Desítka skladeb uteče jako voda, neb nemají zrovna délku hypnotických balad a člověk se ani nenadá a pouští si to znovu. Osobně se ale většinou přistihnu, že mi Cloudkicker dělají pouze laskavé pozadí při uvažovaní nad zcela jinými věcmi. Ben umí vymetat různé rohy metalové či rockové moderny a vše kloubí s takovým klidem, tak nač se zvedat z křesla, nač krotit maso na pánvi, když stačí leh a četba. Ano, hlavní trumfy "The Discovery" vidím v plynulosti, prostorové atmosféře a i přes razantnější momenty, v celkovém pokoji a míru. Pro pokročilé uživatele sítě hudba k nezaplacení. Jako kulisa při očumování cizích stránek vynikající.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Štěpán Šimek / 27.1.14 11:45

Mně se recenze na Echoes zine líbí a velmi oceňuji, že dáváte prostor i kritice formální zvukové stránce alba. Nicméně dodnes jsem zcela nepobral tzv. fenomén Loudness war. Jakž takž ho registruji při remasterovaných vydání nějakých klasik 70./80. let, ale obecně si myslím, že problémem je spíše u vybraných žánrů. Kupříkladu "Halo of Blood" od COB má dle dr.loudness-war.info velmi špatné skóre, avšak při běžném poslechu jsem nic špatného nezaregistroval. Prostě metalová nahrávka by asi měla mít tento typ "přebuzeného" zvuku, avšak jedním dechem dodávám, že ten samý zvuk by se nehodil třeba pro nu jazz. Osobně ale Loudness war považuji spíše za marginální problém a při subjektivním poslechu ho nijak výrazně neregistruji (tedy pokud nějaké album není přebuzené už fest, hlavně ty různě tranceové či electro počiny typu Junkie XL, sice parádní muzika, ale na dlouhodobý poslech na sluchátkách nepoužitelná). Podotýkám, že hudbu poslouchám nejčastěji na špičkovém flac přehrávači Fiio X3 s relativně slušnými sluchátky Sennheiser HD 239. Pak Na věži Yamaha s vintage hi-fi regálovýma bednama z 90. let ho pak neregistruji prakticky vůbec.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky