Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cloudkicker - The Discovery

CloudkickerThe Discovery

Victimer13.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Příjemný začátek ještě příjemnější cesty ve stopách Bena Sharpa.

Debutové album instrumentálního projektu, jehož další alba jen potvrzují kvalitu.

 

Sbližování se s po světě rotujícími one-man projekty je v mém případě čím dále častější. Žehnám těmto do sebe zahleděným mužům, spoléhající na své vlastní odlesky v zrcadlech a tiché monology nad tvorbou. Cloudkicker rovná se Ben Sharp, hudebně pokrokově smýšlející typ z Ohia, vydávající pod značkou "udělej si sám". Jak jinak, netřeba firem. Jeho vize spočívají v ryze instrumentálním broušení ostrých hran Meshuggah mathcoreu, provázané dávkou vzletnosti post-rocku a milou atmosférou. Přeloženo do češtiny, "The Discovery" je velmi poslouchatelná směsice nervních škubů a volnomyšlenkářských ploch.

 

cloudkicker

 

Je fakt, že zde nemáme co do činění s nějakým depresivním materiálem, valícím do hlavy bolest a zmar, ale jakýsi průlet těsně nad zemí. Kolem širokých plání, divokých prérií a zvířat pijících z vod klidné řeky. Mathcore je přetechnizovaným průmyslovým oborem, jeho podíl na "The Discovery" je neoddiskutovatelný, ale stejně se ztratí v oceánech čistých melodií. Desítka skladeb uteče jako voda, neb nemají zrovna délku hypnotických balad a člověk se ani nenadá a pouští si to znovu. Osobně se ale většinou přistihnu, že mi Cloudkicker dělají pouze laskavé pozadí při uvažovaní nad zcela jinými věcmi. Ben umí vymetat různé rohy metalové či rockové moderny a vše kloubí s takovým klidem, tak nač se zvedat z křesla, nač krotit maso na pánvi, když stačí leh a četba. Ano, hlavní trumfy "The Discovery" vidím v plynulosti, prostorové atmosféře a i přes razantnější momenty, v celkovém pokoji a míru. Pro pokročilé uživatele sítě hudba k nezaplacení. Jako kulisa při očumování cizích stránek vynikající.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jirka D. / 28.8.18 12:55

Sólovou tvorbu Serje Tankiana jsem sledoval a moc mě nezaujala. Tu Daronovu jsem ignoroval, protože jeho mečivý hlas jsem nikdy neměl rád, vlastně od dob, kdy se v SOAD začal hnát do popředí víc, než bylo zdrávo (Mezmerize / Hypnotize). Ukázka mi přijde dost teatrální a hudebně zaměnitelná skoro s čímkoliv z posledních dvou desek Systémů. Tedy pod sluncem nového nic. Se SOAD jsem začal hned od počátku a první album je pro mě jejich TOP, Toxicity hned za ním, ale pak už to s mým zájmem šlo do kytek, což je pocit, který mám i z téhle desky, resp. jediné skladby z ní. Asi už se pro něco takového neumím nadchnout.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky