Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Nové EPko Code je dobré vnímat jako kompromis mezi novou a starou tvorbou kapely. Je otázkou spekulací, nakolik se sami Code vylekali z pokusu proměnit svou tvář tak výrazně, jako to provedli na albu Mut. To stále považuji za bezkrevné a ne zrovna šťastné vystoupení ze zajetých kolejí. Každopádně díky nové mini nahrávce máme šanci slyšet šest předělaných písní ze všech alb kapelní historie. První tři patří poslední řadovce a pak se po jedné písni vrací proti proudu času až na začátek. Bráno je postupně z Resplendent Grotesque, Augur Nox a debutu Nouveau Gloaming. Správný fanoušek kapely pozná, že zvolené pořadí není přesné, ale to v tuto chvíli nehraje roli.

Je třeba si říct, že Code se povedlo reinkarnovat skladby do takové polohy, že si to zaslouží pochvalu. Jsou vzorně srovnány ve svých výrazech, není moc poznat, ke kterému období se zrovna kapela vrací a EP tak drží hezky pohromadě. Posluchač není šokován, kam se podělo to či ono a může si užít nově nastavený rozměr. Na půl cesty mezi minulostí a současností. Lost Signal není bezhlavým experimentem, ale svým způsobem kompoziční výhrou, neboť spojení všech zúčastněných v jeden celek funguje.

Pak záleží už jen na tom, jak moc jsou funkční samotné životní funkce tohoto EPka. O tom už lze polemizovat. Je to jen krátká zastávka na nové cestě, která stejně směřuje dál do rockových vod? Nebo se kapela usnesla na tom, že by bylo vhodné vše znovu přehodnotit a minulý úlet trochu přibrzdit, dolít do něj život a zkusit to ještě jednou? Já jsem schopen říct jen tolik, že přehrání skladeb z Mut je pro mne mnohem přijatelnější, než jejich klasická podoba, neboť tohle album svou míru přijatelnosti svého času promarnilo. V případě dalších skladeb už je jejich nová podoba docela diskutabilní, protože za svou starší tváří pro změnu pokulhávají a radovat se lze spíš jen z vhodného nastavení k těm z Mut.

Je mi však příjemné Lost Signal poslouchat, přes všechny spekulace nic důležitého neřešit a jen si tak sedět v křesle se sluchátky na uších. Vyrovnaná poloha EP k tomu vyloženě vybízí. Pohodovka o šesti chodech, se kterými je fajn, ale které mají zároveň daleko k tomu, aby mohly fascinovat. Důležitý bude až ten další krok, takže se teprve uvidí, co bude dál a kam se Code pohnou. Lost Signal ale mezitím klidně doporučím.