|
|
||||||||||
Po delší době jsem tu s recenzí na další vyloženě elektronickou partu, která právě vydala desku, která bude hodně vidět. We Love You je sedmou studiovkou Norských EBM rarachů Combichrist. Ti už toho za svou existenci stihli docela dost, namátkou vyberu turné s Rammstein nebo bodnutí do vosího hnízda tvrdého jádra feministek. A že se mají rádi dodnes, skoro jako jednovaječná dvojčata.
Novinková deska s sebou nese nové postupy, které byly naznačeny už na desce předchozí. Ta se poprvé objevila v novém světle, kdy kapela sáhla po kytarách a ze striktně elektronického výraziva vyrostla do jakéhosi post-punkově elektronického tělesa. We Love You v tomto směru došla ještě dál, zaběhnutý elektronický EBM ksicht dostal novou transfůzi v podobě dub-stepu nebo hrátek se zcela novými postupy, které hoši vkusně roubují na svůj rytmický pochoďáček.
Combichrist jsou veselá parta, plná nihilistů a postav s názory, které míří do extrému. V roce 2012 se jim na Kinetik festivalu konečně podařilo vyprovokovat davy svým nekonvenčním přístupem k věci. Rasistické texty, mysogynní (nenávist vůči ženám) směřování. Parta si pohrála i s konfederační vlajkou, text skladby Throat Full of Glass z alba Making Monsters z roku 2010 se obouvá do feministek způsobem, jaký zjevně toužil po zpětné vazbě. Combichrist a jejich přístup k věci je především o leaderovi, Andym LaPleguaovi, který kolem sebe seká ostrými slovy od nepaměti. Své texty a ideové směřování Combichrist ospravedlňuje sám jejich autor tím, že věří především ve svobodu projevu a že rasistou není, jinak by nemohl žít v Atlantě (stát Georgia), kde je okolo 70% Afroameričanů. Přeberte si to jak chcete, mám prostě za to, že provokace k této scéně patří.
We Love You svým nihilistickým přístupem ignorace jakýchkoli autorit (včetně jednorožců a komunismu) útočí už ve svém prvním otvíráku. Začít desku proslovem „Our only hope to save you is to terminate you“ tu plní funkci vyložených karet na stůl. Combichrist se svým přístupem nemění, svou rytmickou perkusně-elektronickou řež však obohacují album od alba stále pestřeji. Nová deska by mohla stejně dobře sloužit jako výběr toho nejlepšího z jejich historie. První kus je elektro-metalový válec podpořený dub-stepovými přechody, druhý už si to šlape v klasickém stylu Combichrist, na což má kapela patent. Hodně to připomíná silnou nálož z roku 2007, tedy album What the Fuck is Wrong With You People?. Kapela se nebojí barevnosti skladeb, v čemž je hlavní síla desky, střídání poloh ve všech směrech. Překvapí skladba The Evil In Me, to je Johnny Cash v norském vzoru (nejedná se o předělávku), odvaz je potom hned další věc s romantickým názvem Fuck Unicorns. Tady si nemohu pomoct, zní to hodně jako Daft Punk a upřímně jsem takhle stylový nářez zrovna od Combichrist nečekal.
Opravdu velmi rád bych se pozastavil u skladby Love Is A Razorblade, která je jednou z nejlepších, jakou jsem kdy na albu těchto Norů slyšel. Punková divočina, elektrárna až to prská. A že láska má ostré hrany se tu vyřvává s takovým nábojem, jaký jsem od této party nikdy neslyšel. O tom totiž přesně jejich hudba je – odvaz, hodně hlasitá skákačka a na chvíli poslat zbytek světa do háje. Novodobý punk se vším tím potíráním hodnot, jednoduchostí a politickým podtextem (když je potřeba).
Nesouhlasím s názorem kritiky Revolveru, že je to víc elektro-death metalová deska než taneční elektronika. Combichrist jednak nikdy nehráli taneční muziku a druhak má jejich směr k death metalu ale opravdu hodně daleko. Je na pováženou, když někdo použije ve své hudbě větší množství kytar než v minulosti (vyjma soundtracku No Redemption), hned je to přirovnáno k death metalu. Snad autor jiný metalový žánr nezná...
Nová deska je silná věc pro fanoušky Combichrist, poměrně slušná porce pro fandy EBM stylu, kteří si na mnoha aspektech alba skutečně smlsnou. Ti ostatní mohou kritizovat jednoduchost, příliš nasládlé klávesy nebo příliš taneční linky. Na EBM scéně jsou Combichrist nadále hodně výrazné zjevení, které z mého pohledu jde dál a je stěží napodobitelné. Živě perkusní výplach s promakanou show, na deskách nakopávací trip pro masy, které touží po lehce agresivní ventilaci.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Victimer / 6.5.14 9:46odpovědět
Pěkný. Posunuli se, ale mně to tak vyhovuje. Co se poslouchatelnosti týká, velmi věrná záležitost.
Label:Out Of LIne / Metropolis
Vydáno:Březen 2014
Žánr:EBM / aggrotech
Andy LaPlegua - zpěv
Joe Letz - bicí
Z Marr - perkuse, elektronika
Abbey Nex - kytara
Tiffany Lowe - elektronika
1. We Were Made to Love You
2. Every Day is War
3. Can´t Control
4. Satan´s Propaganda
5. Maggost at the Party
6. Denial
7. The Evil in Me
8. Fuck Unicorns
9. Love is a Razorblade
10. From My Cold Dead Hands
11. We Rule The World Motherfuckers
12. Retreat Hell Part 1
13. Retreat Hell Part 2
Combichrist
One Fire
Combichrist
No Redemption
Brutal Assault 24 (2/2)
7.8. - 10.8.19, Jaroměř, pevnost Josefov
Machine Head
Catharsis
Kraake
Sonog
There's A Light
For What May I Hope? For What Must We Hope?
A Pale Horse Named Death
When the World Becomes Undone
Revocation
Netherheaven
Zkouška Sirén
a nechtěl bys už přestat?
Voodoo Hill
Waterfall
Hexvessel
No Holier Temple
17. května vyjde páté řadové album pražských retropsychedeliků pojmenované Weird In A Weird Way. Křest proběhne 24.5. v Praze (Kasárna Karlín) a den n...
24.4.2024Psychedeličtí prog/blackers Hail Spirit Noir vydají 28. června u Agonia Records své páté dlouhohrající album, pojmenované Fossil Gardens. V současné c...
21.4.2024Pražské metalové vydavatelství a čím dál aktivnější nakladatelství MetalGate ohlašuje další knižní titul, kterým se na konci dubna stane kniha americk...
18.4.2024Hanging Garden streamují své live EP Citylight Sessions, které vychází u Agonia Records. Na koncert mrkněte na TOMHLE odkazu.
18.4.2024Ze svého nadcházejícího alba Cutting the Throat of God, které vyjde 14. června na Debemur Morti, zveřejnili Ulcerate nový singl To Flow Through Ashen ...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.