Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Doomriders - Grand Blood

DoomridersGrand Blood

Victimer27.2.2014
Zdroj: mp3 (320 Kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Čistá upřímnost znovu podrtí kde má, rychle se odvalí a nebude to trvat dlouho a přijde chuť si to zopakovat. Jako zatím vždycky.

Od nějakého retro žlábku s nápisem "be Sabbath or die" jsme na míle daleko, přesto je cítit odkud vítr vane. K tomu si přibalte deku, vyrážíme směr americký venkov, v batohu se v láhvi přelívá zbytek kořalky, auto sotva jede a brokovnice v přívěsu taky není úplně marná. Sedneme si kousek za město, rozděláme oheň a vybalíme chlast s trochou fetu, kytary a začneme. Už jsme se neviděli, že to ani není pravda. Tak to nebudem dál protahovat, ruku na to a hrnem. Je to tak, přišel čas si to zase rozdat s DOOMRIDERS.

 

DOOMRIDERS nejsou z těch, kteří kropí naše uši bezpočtem nahrávek, jsou rozvážní, mají na všechno čas a dobře dělají. Nač se převalovat v pelechu a neustále si servírovat jednu desku za druhou ostrou jako kamení, když se stačí občas potkat a upřímně si popovídat. "Grand Blood" je teprve třetí nahrávkou tělesa, jehož kroky směřují do řad Old Man´s Gloom, za panem Cavalerou nebo k rámusu Converge. Samotní DOOMRIDERS jsou pak rolloví hrdinové, k nimž patří džíska s nášivkou, stejně jako hardcorové prznění stoneru metalu, trocha starého doomu, ale taky punkové energie, aby nám ten metálek moc nezatuhl. Zkrátka a dobře, pařbička jak má být, bez všech těch okrasných serepetiček kolem.

 

Krev v žilách nám tuhnout nebude, za krk nám neskočí krvelačná bestie, ani si nesedneme na bobek před goticky nastavenou clonou. Z obrazovky nevyřvává kůže prostý týpek a nemele hovadiny od nutnosti zabíjet vše živé. Nějaká ta lebka se sice po zemi povaluje, ale spíš jen tak na kopnutí, než na novou variantu servisu vína a obřadu jeho pití. DOOMRIDERS prostě jedou a nemají se k nějakému filosofování nad osudy jiných. Je-li potřeba přišlápnout plyn, stane se tak a když se z té rychlosti už točí hlava, proč si na chvíli nezpomalit... Z toho se přece nestřílí. DOOMRIDERS mění svůj výraz jak se jim zrovna zachce a nemá cenu to řešit. Není to křeč, je to tvrdší bigbít a pěkně bez pravidel, jen s tím, aby to mělo nějakou formu. Formu, která je zkrátka baví, nic víc.

 

https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn2/t1/2449_53777768100_2625_n.jpg

 

Celkově se nedá nic moc řešit ani v případě nějakého vývoje, posunu nebo postoji mimo naznačené mantinely. Jestli máte zrovna chuť na debutovou placku "Black Thunder", klidně si ji dejte, chce-te li zařadit dvojku, nevidím v tom problém. DOOMRIDERS do třetice, to je znovu klasika a i když se nic nového neděje, tak tihle Amíci patří mezi ty grupky, u kterých to nevypadá ani chvíli blbě. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Coornelus / 27.2.14 11:25odpovědět

K recenzi neni co dodávat. Absolutní souhlas. Jen dodám, že se těšim na květen, kdy to bude na Sedmičce společně s Beastmilk určitě parádní jízda.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky