Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Communic - Conspiracy In Mind

CommunicConspiracy In Mind

Michal Z1.1.2010
Zdroj: CD
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Debutové album Norů Communic, zve do moderního prog power metalového zákoutí. Oblasti, kde dlouhá léta vévodí (-dili) američtí Nevermore. Dlouhé výpravné skladby nabité nápady, uspokojí nejednoho náročnějšího posluchače.

Vážení metaloví siláci a vývojáři, znáte lahůdku z Norska Communic? Ne? Máte co dohánět. Kdo miluje power s mírným zaměřením do prog metalu, bude velmi spokojený. Norské trio debutuje dva roky po svém založení v roce 2005 sbírkou „Conspiracy In Mind“. Dávka kompozic na první pohled může slibovat chudou porci, vše je ale nahrazeno dlouhou stopáží jednotlivých kompozic. Nutno podotknout, že to není na škodu, spíše je tak umožněno vyniknout skladbám, ve kterých se střídá spousta nálad a melodií, spolu s melodiemi bez pachuti omšelosti.

 

Album hned od úvodu titulního kousku do vás hezky pere a nešetří svojí nátlakovou hrou, tempo i nálady se slušivě mění a vychutnáte si i pár vyleštěných kytarových sól. Nachází se zde tolik nápadů, co jiným, utopeným v mainstreamu, vyjde na celou desku a to vše si pánové dovolují v základním složení tříčlenného bandu + hostující klávesák. Skladba „Conspiracy In Mind“ prezentuje Communic jako velký příslib pro prog power stylové zákoutí.

 

Power pasáže jsou šik, v okamžiku, kdy se do toho opře i zpěvák svým výstavním hlasem, máme zde parádní a chutnou lahůdku pro smysly, které už dlouho čekají na něco pozornosti hodného z power/prog bečičky. Kapela nemá problém začínat skladbu dlouhým kytarovým sólem, což mnoho formací nedělá, po minutě se brouzdáte v baladě až po kolena a světe div se, celkem to Communic věříte. Nic nebrání tomu, aby se následně roztočila hříva (či holá hlava) posluchače. Místy mi zpěvák Oddleif Stensland připomíná frontmana Brainstorm – Andyho B. Francka, ale myšleno jen v tom nejlepším světle. Frázování a lehce i barva hlasu jsou si velmi blízké. Communic mají co říci, proto jim nemusí scházet odvaha, udělat ve třech lidech desetiminutový song. Zvláště pokud nejde o lacinou snahu tahat stopáž, protože nápady vyschnuly. Je čas se v pohodě pohupovat v příjemném tempu a nechat se později uchopit metalizující kytarou, drásavou basou a důraznými údery. Kytary jsou zostřené do podobného ladění, jaké kdysi předváděli Němci Depressive Age na svém albu „First Depression“. Moc se mi tato barva líbí, málokdo ji používá. Communic budují moderní tvář současného power metalu a pomocí prog injektáží ho staví na samostatné svébytné pilíře.

 

Barvitost songů je slabikářová, někde útočí neúprosná artilerie s přímočarostí, onde si vychutnáte hlavně klidnější pasáže. Pánové to dělají dobře. Mají nastudováno z minulosti, aby vynikla síla, je třeba občas i zněžnit, nemusí létat jen bílé špony. Brousí se i do prog rockových výsostných vod, vystihují dobu umdlévání posluchače a zavčasu udeří do strun i nálady. Album graduje a na konci klenot ukrývá, slyšte „Silence Surrounds“. Velmi dlouhý, leč kvalitní song, miluji tyto delší kusy, stejně jako vysoké ženy.

 

Místy mám nutkání některé parcely označit poskvrněností Nevermore, ale ta podobnost je spíše nicotná. Obě tělesa se honosí silnými melodiemi, namakaným zvukem, místy nervózní temnotou a beznadějnou atmosférou. Kdo má chuť na kvalitní hudbu, vycházející z power a heavy metalu s přesahy do prog metalu, mohu album „Conspiracy In Mind“ vřele doporučit!

 

 

Communic – „Conspiracy In Mind“


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Handy / 9.4.19 8:29

To, že dělala pop, není předsudek, ale prostý fakt. Proboha, však si to stačí najít na wikipedii. Ale to by člověk musel udělat před psaním recenze nějaký výzkum a zjistit si pár věcí. A tak máme v recenzi v podstatě toto: "něco se mi líbí, ale ne zase nějak moc, a něco se mi nelíbí, ale zase že by mě to nějak otravovalo, to ne". Můžu se zeptat, co si z toho mám vzít? To je myslím přesně to, na to poukazovala kolegyně xxx, že recenzi chybí kritika. Ani jednou není zmíněn byť jen jediný příklad na konkrétní pasáž, která je teda kvalitní, nebo naopak selhává. Ve výsledku máme opravdu jen subjektivní názor autora - mohu se zeptat, k čemu mi takový subjektivní názor je? Proč je to album teda takové, jaké je? Někomu možná odvede pozornost "hájemství tajuplného hudebního světa", " folklorní prvky očerněné blackem", "vokální ceremonie", "folklorní motivy severského charakteru" a "atmosféricky doomová nálada spadající až někam do snivých končin", ale když tohle prázdné básnění vyhážeme z recenze pryč, nezbude nám vlastně žádná informace, kromě líbí/nelíbí. Může mi někdo vysvětlit jedním dvěma slovy, co konkrétně si mám pod těmi vzletnými pojmy představit? Nechci každopádně působit nějak agresivně nebo tak, chtěl jsem jen poukázat na věci, kvůli kterým tu nejspíše dřív vzniklo nedorozumění.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky