Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Docela mě překvapilo, když jsem se poté, co jsem náhodou narazil na debut australské sebranky Consumnation The Great Solar Hunter, na googlu z recenzí a ohlasů dozvěděl, kolik lidí tuto kapelu zná od eponymního dema a má dokonale zmáknuté EP Ritual Severance. Zvýšenému zájmu se není co divit. Consumnation ukrývá ve svých řadách členy Dispirit, Psycroptic či dokonce v osobě Craiga Younga ex-člena Impetuous Ritual. V tomto případě ano, pozornost si získali i mou. S očekáváním temného zla jsem se pustil do osidel The Great Solar Hunter a nestačil se divit, co za ohromující palbu se na mě řítí.

O zlo se jedná v každém případě, ovšem ne tak chaotické, disonantní a noisově metaforické jako jiné ohavné záležitosti, které Austrálie dokáže nabídnout ze své šílené nabídky. Consumnation se rovněž více přiklání k blackové auře než k smrtícím břehům. Zvuk je daleko čitelnější, byť je mi jasné, že necvičené ucho by zaplakalo bolestí. Jak už jsme zvyklí, tato forma extrémního metalu je notně atmosférická. Vzhledem k tomu, že album nabubnoval David Haley, bude oplývat technickými parádičkami, zběsilostmi a nebude se velice příjemně držet zpátky a nenarušovat vyrovnaný celek.

Zastavím se u nejzajímavějšího, co The Great Solar Hunter nabízí, a to u strunových spletenců. Basa drží otěže, aby se jich kytarová magie mohla pustit bez starosti, zda se neztratí v bludišti disharmonie. Gossardovo umění znají a milují fans nejen špinavých Dispirit a tuší, co jeho psychedelické cítění může způsobit uprostřed black/deathového běsnění. Pánové místy naservírovali tolik kytarových stop, že zní někdy i jako syntezátory. Joel Rademaker vedle kytary obsluhuje i basu. Ta se zdá na první pohled ukázněná, ale pozornému neujde její rytmická hravost, kterou nádherně doplňuje bubeníkovo umění.

Prostě sestava, od které se čeká hodně a ta nabízí ještě víc a úplně něco jiného. Instrumentální mistři své umění nedávají všanc na první dobrou, ale zcela netypicky pro taková esa ukázněně pracují pro celek. Z nasypaných otáček v klidu občas kloužou až do sludge/doomového světa, což na síle vyznění nikterak netratí.

Nerad bych působil zcela nekriticky a bezcílně nadšeně. Z běžného zážitku se z The Great Solar Hunter ovšem rodí veliká věc. Možná bych ocenil krapet živější šlapáky. Také si říkám, že zvuk není ani zahuhlaný ani dynamický a že takto silná deska by si zasloužila jasnější směr. Buď a nebo! Čitelný nebo prasácký. To je ale tak všechno, co bych debutu velice slibných Consumnation vytknul.