Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Crosses - EP2

CrossesEP2

Victimer3.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Druhá várka CROSSES hravě dostihuje tu první a znovu vyvolává ceněný prožitek na úrovni.

Sdružení elektronických křížů Moreno - Lopez - Doom jsem obelstil až teprve nedávno, vlastně souměrně s vydáním jejich druhého EP. Samozřejmě nejdříve upoutala mou pozornost ona sbírka jmen, pak jsem se shlédl i v hudebnu, neb mu byl prorokován dominantně elektronický materiál. A ten já, v rámci jemných odboček mimo můj hlavní záběr, velice vítám. Styl jakým si pánové ve svém projektu libují, mě nadchl. A že bych přišel přímo s křížkem po funuse, toho bych se nebál. CROSSES přece fungují od loňska, na bázi vzájemné radosti z tvoření a mimo lukrativní smlouvy a nadstandartní výdělky. To vše z akce jménem CROSSES cítím a sympatizuji s tím.

 

Několik dnů jsme věnoval poslechu obou EPek a ujednotil si názor, že druhá řada křížů mě fascinuje o krapet intenzivněji. Nedovolil bych si ovšem tlumočit pocit, že je kvalitnější, protože v tomto ohledu skutečně záleží na málu a momentální benevolenci každého z nás. Kvalitativně se ovšem pohybujeme docela vysoko v obou případech. Dvojka je i přes svou krátkou stopáž pestrou plackou. Rozmanitě vtíravě a nevtíravě popovou. To si přeložte jak chcete. Moreno, kterého jsem v počátcích Deftones považoval za vokálního nýmanda, srdceryvně pěje, bez jakékoliv známky zakolísání. Jeho výpadky slyšitelné ze živých záznamů domovské kapely jsou dávno minulostí, tohle je pan zpěvák.

 

crosses

 

Jsme v roce 2012 a ti z vás, kteří jsou zastánci pohdlnosti a dostupnosti a které hřeje věčné pokušení, nechť zahájí hru na klikanou a minialbum si stáhnou přímo z webu kapely. Čeká vás profesionálně zvládnutý elektro rock, s hitovým potenciálem a přitom naprosto nezávadným. A kdo zná některé z Morenových oblíbených koní, ani se nemůže způsobu hraní CROSSES podivovat. Atmosféricky silné a poutavé kompozice, daleké promptně vyvolaného kýče. Nic složitého, ovšem plné pokušení. Tohle stojí za pozornost, i přes možnou neznalost protagonistů. Hlavu nahoru a vydejte se ke křížům.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 25.11.21 7:50

Konečně nějaká diskuse :) Takže můj názor je ten, že se musím zastat svého redakčního kolegy. V obecné rovině mám rád, když má někdo svůj styl a právě ten Victimerův je mi velmi sympatický a rovnou se i přiznám, že mnohdy i inspirativní. A za další je to přesně tak, jak psal Corrvuss a Jirka - má-li hudba nějaký smysl, který v posluchači vyvolává určité výjevy, tak proč se o ně nepodělit? Já v tom právě vidím autorovo vcítění se do daného muzikantství a důkaz toho, že mu poslech podobného není lhostejný, ale něco v něm vyvolává a působí na něj. Nejlepší pak je si materiál pustit a objevit v něm ty momenty, které jsou popisovány. Sám jsem třeba takhle napsal recenzi na Sigh, kterou dodnes chápu jako živý komentář k poslechu. A když už tu píšu o sobě, tak i uvedu určitou výtku, kterou jsem dostal od svého letitého kamaráda (byl mi i za svědka na svatbě), že když četl jistý rozhovor v jistém tištěném zinu, tak nabyl dojmu, že bych mohl některé formy pojmout jinak, že mu to takhle připadá hrozně malé. Má odpověď byla prostá: to bych pak ale nebyl já. A přesně takovým způsobem to máme, hádám, všichni nadšenečtí pisatelé. Chceme mít svůj rukopis a abstraktní volbu ve vyjádření, protože to činí dané jedinečným a tím nemyslím úpornou snahu pisatele o nějaký formát, ale jasné vnoření se do konkrétní hudby. Přeci jen být za každou cenu nad věcí a vlastně i nestranný, tak od toho je tu Fullmoon a jemu podobní. Tenhle styl sice zavedla Apačka (a tiše přeju klid její duši), ale vzápětí se z toho stal fenomén. Ale abych se vrátil k podnětu reakcí: milé S, neber toto jako nějaký ostrý výsledek odsouzení tvé reakce. Je to diskuse, volné povídání s názory různých lidí. Ten tvůj respektuji a rozumím mu, jen si dovolím jej přehodnotit na příliš wikipedický. Ono je ve skrze snadné napsat holá fakta o daném materiálu a jít přímo k věci, ale kde jsou emoce? Kde je důsledek působnosti? Není pak škoda si nepřečíst dojmy, které nahrávka vyvolala?

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky