Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Crouch - Warning Shot

CrouchWarning Shot

Jirka D.7.5.2015
Zdroj: CD v jewel case // promo od kapely
Posloucháno na: SONY CDP-XA5ES / SONY TA-F 730ES / ELAC CL 82
VERDIKT: Crouch hrají NY hardcore a hrají ho dobře. Dokonce bych řekl, že tak energickou CZ desku jsem už neslyšel docela dlouho. Je to hodně nebo málo? Jak pro koho...

Vedle mnoha jiných věcí mám rád ty naprosto upřímné a bezelstné postřehy, které nezatížené ničím a nikým vytrysknou a trefí naprosto přesně. Král je nahý! Znáte to, malé dítě učí lid, jak koukat na svět. Pokud jde o hudbu a mou ženu, funguje to dost podobně - i moje provozní slepota občas ustrne v úžasu nad přiléhavostí jednoduché a málo rozvité věty. „Ty ses dal na hip-hop?“ „Ne,“ odpovídám dotčeně, „to je hardcorová kapela Crouch a jen ta obálka vypadá tak blbě“.

 

Crouch hrají NY hardcore, za který si dosaďte především Sick Of It All - ta podoba je naprosto evidentní, nijak neskrývaná a pokud tenhle žánr nemusíte, můžete zde bez výčitek skončit - žádný exkurz mimo se nekoná. Pokud ale máte tuhle muziku v krvi, milujete tu drnčící baskytaru, sborově nařvané vokály a větší než malou porci energie, jste ve správný čas na správném místě. Bylo by totiž velmi jednoduché desku utnout s tím, že podobných je hodně a že přínos scéně se rovná nule, ale tak snadné to dneska nebude.

 

Crouch band

 

Jednoznačnou devízou „Warning Shot“ je zmíněná energičnost a dravost, daná jednak maximálním nasazením Bormanna za mikrofonem, přímočaře nabouchanými bicími a pak zvládnutou kompozicí skladeb. Nic složitého se nevymýšlí - songy mají kolem třech minut, průzračnou a lety ověřenou strukturu a kytary položené mezi hutnou valivostí Biohazard a přiměřenou ostrostí. Vše v ideálním poměru, jehož esenci představují (jen tak pro představu) skladby „Kings of Today“, „Eat My Shorts“ či „Crouch“, moje favorite one.

 

Drobné úkroky stranou se najdou a jak už to tak bývá, působí šťastnějším i méně šťastným dojmem. Kladně lze hodnotit občasně se vyskytující nápaditost v kytarové hře, která si vedle klasického riffování dovolí sem tam změnit efekt; a to osvěžuje. Vedle toho jede rytmická sekce více méně na jistotu, a to je jedině dobře. Slabším článkem řetězu jsou různě nasamplovaná outra, která mi vadí sama o sobě (hlavně v závěru „Trash“), ale která především trpí lacinou produkcí a omezenými studiovými možnostmi. Výsledek je tak velmi slyšitelně amatérský a jeho obhajitelnost by rostla přímo úměrně s velikostí rozpočtu na studio. V tomhle případě prašule především, bohužel.

 

Jinak ale se zvukem z Davosu větší problém nemám, i když jeho rukopis „oddělených a ostře ohraničených nástrojů“ mi dvakrát nesedí (podobně třeba u Le Bain de Maid), i když z pohledu dynamiky je nahrávka průšvih, a i když by šel výsledek jednoduše shrnout jako „malá a laciná produkce“. Hudební laťku kapela naštěstí drží poměrně stabilně po celý hrací čas a milovníci žánru budou spokojeni. Osobně bych se přimlouval za nápaditější přístup ke kompozicím (přece jen z časem docházím do stavu, kdy mi skladby připadnou střižené až moc podle jedné šablony), ale především za chytré české texty. O světových ambicích totiž mluvit nelze a domácí publikum by je určitě uvítalo. Já tedy rozhodně.

 

Crouch CD


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

dizzymight / 15.9.18 20:33

Není to žádné hity nabité album jako první Alešovi sólovky, ale po trochu slabším albu Údolí Sviní je to rozhodně zatím nejlepší album od alba Deratizer. Nevadí mi být "českej buránek",protože Aleš Brichta je jeden z nejlepších českých zpěváků a pro mě je nejlepší. A že texty neladí? To se dá říct i o spousta jiných slavnějsích kapelách... Každý si v tom může představit cokoliv chce a přizpůsobit si to k obrazu svému.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky