Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Cult Of Occult - Ruin [EP]

Cult Of OccultRuin [EP]

Lomikar20.11.2022
Zdroj: mp3, bandcamp
Posloucháno na: mp3 přehrávač, PC
VERDIKT: Záměrně ubíjející hudební upomínka na to, že neoddělitelnou součástí nihilismu je prostě nuda.

I chose to destroy and believe in pain.
I chose to bow down and be miserable.

 

Těžko říct, co mě ke Cult of Occult dostalo, ale dost pravděpodobně to mohly být jejich píšňové texty, které vypadají jak nadranní esemesky vašeho debilního alkoholického kamaráda. "I'm drunk. Fuck you. I hate you all. Piece of shits! I believe in you Satan! Destroy mankind and bring us more wine." To je prostě poezie pro všechny generace. Žádný přijímání prokletého kalichu od svůdné Lilith, očista ve věčných plamenech zatracení nebo podobný vznešený bejkárny. Prostě idiocie, hnusáctví, přízemnost. Nejednou jsem si při poslechu jejich výtvorů taky vzpomněl na tuzemskou Plešatou zpěvačku (o které jsem vám vyprávěl zde) i na navěky traumaticky do mozku imprintovanou desku Esperalem tkane od polské Odrazy. To bychom měli tedy zasazení alba a co teď s tou hudbou.

 

Vezměme to čistě technicky, to bude nejlepší. Ruin je EP kapely Cult of Occult. Ta funguje od roku 2011 a má za sebou čtyři dlouhohrající desky a nějaký splitka. V kapele hrají čtyři lidi. Jsou to Francouzi a pravděpodobně je odnikud jinud neznáte. Dost nejspíš pijou. Jejich aktuální tvorba je takovou fúzí doom metalu, sludge a drone. Samotné EP trvá přes 40 minut. Obsahuje 2 songy. Přičemž počet riffů, které na něm nalezneme, lze zaokrouhlit na jeden.

 

Nerad bych, abyste se cítili touto informační vlnou zaplaveni, protože na tuhle desku by to bylo špatné mentální nastavení. Ta toho totiž od vás chce pokud možno co nejméně. Ruin je lepší vnímat spíše jako zvuk než jako hudební album. Jeho ústřední, 21 minut dlouhý stejnojmenný track není totiž vlastně nic jiného než drobné variování a opakování jednoho kytarového prvku. A přiznám se, že po šestém poslechu mě to neustále v hlavě znící dummm-dum-dum už dost nebaví. Ano, někdy v polovině to vykulminuje k silně nareverbované vyhrávce a ke konci se zase zvuk vyčistí do jakýchsi prázdných strun. Někdy lze slyšet jenom basa, jindy se přidá do pozadí nelidský řev, občas se to celé zase zastaví a pak rozjede, ale nějak se mi zrovna tedy nechce bavit úplně o nějakém hudebním skladatelství a, pomineme-li čistý zvuk, vůbec bych se nepozastavil nad zjištěním, že se vlastně jedná o nějaký jam ze zkušebny. A to máme za sebou teprve první píseň.

 

Turn yourself into a whole mass of nothingness.
Greet and embrace the king of darkness.
You’ve nothing to lose if you’re nothing.
Destroy and disappear.

 

Ona ale ta druhá naopak právě ukazuje, jakým směrem by se mohli Cult of Occult vydat, aby mi to přišlo alespoň trochu zajímavé. Track nuiRe je takovou hororovější zremixovanou předělávkou písně předchozí. Již do ní neřve žádný koherentní vokál, ale většinu stopáže posloucháme hluboké, ve vlnách přicházející a odcházející hrčení s ambientníma plochama, než to zase exploduje hlukovou stěnou drolící omítku tím jedním jediným zpropadeným riffem. Přesto ale tahle strašidelná elusivnost sluší hudebnímu projevu kapely více, než když se pokoušejí o "tradiční" písňovinu. Ačkoli to bychom zase přišli o ty prďácký texty žejo.

 

V závěru první písně se řve, že "You’ve nothing to lose if you’re nothing." a tím se deska dost dobře sama popisuje. Tady se tak málo někdo o něco snaží, že se tomu prakticky nedá nic vytýkat. Nemůžeš si stěžovat na špatný brzdový destičky u auta, které neexistuje. Zároveň nejsem ale přesvědčený o tom, že tenhle přístup je vyloženě špatný a skutečně věřím na někoho, kdo je schopný tři čtvrti hodiny sedět a nechat se tím zarážet do sedačky. Pro mě to však je jako sledovat dělníka, jak lopatou hází písek zleva doprava. Na celém albu mi pak přijde asi nejzajímavější skutečnost, že se čtyři hudebníci domluvili na tom, že prostě tohle chtějí a budou dělat, protože si říkám, že tohle musí být vlastně celkem nuda hrát. Ale možná je svízel v tom, že nehulim.

 

Ruin
Your
Fucking
Life


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky