Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dark Gamballe - Perpetuum Gamballe

Dark GamballePerpetuum Gamballe

Victimer20.10.2012
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Vyvážená a dospělá deska jedné kapely, co si zaslouží mnohem víc, než se jí dostává. Ale myslím, že už si zvykli...

Jak je již pár let uvedeno ve známost, i Vyškov má svou jistotu a trvalku. Tou není nikdo jiný než crossoverová mašinka shromážděná kolem pánu De Seda a Robotoma, Dark Gamballe. Za onu dobu si kapela vypracovala pozici, která si zaslouží velký respekt. Pozici, kdy je brána většinou posluchačstva jako jedna z těch skupin, od kterých se čeká něco navíc, než jen průměrné hledání kudy kam. Toto už dávno Dark Gamballe nemají zapotřebí a své řemeslo na naší scéně zvládají jako málokdo. Doby metalové dávno minuly, doby spojující kov s těžkým samplingem jakbysmet, je čas se podívat někam dál, být písničkovější, přitom stále odpíchnutý, být volně plynoucí myšlenkou v hudebním jazyku bez hranic. A myslím, jak je ke slyšení, se to vyškovským poslední dobou skutečně daří.

 

Kapela nachystala velice slušně šlapající rockový výběr, u kterého se od začátku do konce nelze nudit. Vždy jsem měl rád jakým stylem zpívá Jirka Sedláček, ale to co předvádí teď, tak to opravdu klobouk dolů. Velmi osobité a přesvědčivé. Novinka "Perpetuum Gamballe" (díky Sakime) je kolekcí deseti songů, které si žijou svým vlastním životem. Vše startuje odpichovka "Výprask", úderná tříminutovka, k níž byl pořízen videoklip, kde je jasně k vidění, kdo že trestá koho a komu to dělá dobře. Tato píseň mě zpočátku bavila nejvíc ale, abych pravdu řekl, začala mě také nejdřív nudit a dnes jí spíš přeskakuju. Je to spíš taková rána do ksichtu, nic složitého a to se časem projeví. Je jasné, že opakem budiž skladby přicházející do povědomí pomaleji, a to více kolem sebe plivající nakažlivým jedem, jemuž nelze odolat, protože on prostě chutná. Takto mě dostala třeba pětka "Psí Víno" s dost podařeným textem nebo hned následující "Zlatonoš".

 

http://www.darkgamballe.cz/fotogalerie/plog-content/images/dark-gamballe/2009-12-19-lipov/1261441342_19122009lipov062.jpg

 

"Má milá podívej, kometa k nám letí", jak zní začátek výborné "Večer Pod Kometou". To je vůbec kapitola sama pro sebe a je mou nejoblíbenější na desce. Pro mě jasný hit, ale zároveň nijak podbízivý, který se zkrátka musí dostat pod kůži. A opět tu máme velmi dobrý text. Dodávám, že i ke "kometě" byl pořízen, tentokrát animovaný, videoklip. Na "Perpetuum Gamballe" se nacházejí i experimentálnější kousky, nebo snad o cosi nezvyklejší a to jen ukazuje, že chapadla Gamballe - chobotnice mrskají všemi směry a jsou živé až běda. Příkladem budiž song "Oceán" nebo závěrečná "Pilulka". Takoví "Astronauti" si jen tak plují vesmírem, jsou zamyšlení, ale umí i kopnout a zase a zase se vrací. Další návykovka. K úvodnímu "Výprasku" by se dala připojit například "Maestro Kvér", tedy ve smyslu dostatečné nabroušenosti, ale v druhém případě je i plná zatáček, které pistolku hážou různými směry.

 

Když se nad tím vším tak zamyslím, tak mi vypadne věc, že není od věci po pravdě pochválit něco tam, kam vše zapadá jak "prdel na hrnec". Bez příkras a přirozeně. Je radost slyšet, že Dark Gamballe je stále tou dobrou kapelou, vynásobenou tím, jak na sobě stále pracují a za rovnítkem lze pak přečíst výsledek, který se nikdo nemusí bát dvakrát podtrhnout. Ještě bych zmínil, že tím jak se materiál "Perpetuum Gamballe" drží i přes různé kličky lajny, tak na mě i pří vší té živelnosti, působí zároveň posmutněle, nostalgicky. Uvnitř většiny písní je linka, která sebou táhne takový zvláštní podmračený pocit. Čas letí ...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky