Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Darkenhöld - Le fléau du rocher

DarkenhöldLe fléau du rocher

Garmfrost9.7.2025
Zdroj: CD, 6-panelový digipak, Mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: Pioneer PDS602, Pioneer A339, Elac EL60 + phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Epičtí vypravěči Darkenhöld, průvodci po hradech a zámcích, tuláci historií i milovníci fantazie… se stylizují do francouzské bardské scény. Jsou občas syroví, většinou melodičtí, nebojí se heavy metalu, akustických nástrojů, ambientu, sborů... Jen to celé uchopit a předat posluchači se zdá být těžkým oříškem...

Epičtí vypravěči Darkenhöld, průvodci po hradech a zámcích, tuláci historií i milovníci fantazie… se stylizují do francouzské bardské scény. Pánové z Nice dokážou stejnou měrou vypíchnout dravý kus flákoty ve stylu staré norské scény v čele se Satyricon, jako melodickou výpravnou poezii s historickými nápěvy. Rádi malují scény z vymyšleného světa, začleňují je do historických reálií. Jsou režiséry a scénáristy, co mají rádi mohutný úvod, gradaci, odbočky a velkolepé finále. Zároveň se nezapře jejich obliba starého heavy metalu s chytlavými sólovými vyhrávkami.

 

darkenhold

 

Na své šesté dlouhohrající nahrávce Le Fléau du Rocher pokračují v nastaveném směru. Skladby jsou dotaženější, propracovanější, určitě melodičtější a s menší porcí černé temnoty než dřív. Což pro někoho znamená jednoznačné plus a pro druhého zklamání. Sdílí s posluchačem éterickou auru melodií, kterou se snaží vykouzlit jednak běžnými metalovými nástroji a postupy, ale pomáhá si akustickými vyhrávkami a dominantními klávesy nebo sborovými zpěvy. Vložené dungeon/ambient instrumentálky mají zřejmě roli album rozšířit a dodat mu hlubší atmosféru. Nicméně mě poněkud ruší a boří vypracovanou náladu.

 

darkenholddigipak

 

Velké a silné momenty bohužel střídají nápady, které nejsou tolik atraktivní. Což se nejvíce projevuje v místech, kdy se kapela snaží být extrémní nebo naopak ambientní. Přehnané emoce sráží příjemné nápěvy a silné melodie.

 

Na můj vkus příliš vytažené bicí nástroje ruší a boří dobrý dojem. Rytmy jsou vůbec achillovou patou Le Fléau du Rocher. Zejména svojí strohostí. V rychlých pasážích jsou bicí party takřka punkové, což vedle pasáží s více groove nátlakem působí lacině. Ocenil bych důraznější a konkrétnější kytary, které spolu s basou tvoří nerozlučný tandem, což nemyslím jako chválu.

 

Album je podle mě příliš dlouhé, aniž by ve skutečnosti dlouhé přehnaně bylo. Jen tak působí. Rozvláčností a zakomponování velkého množství vaty, nebo alespoň méně atraktivních riffů. Jak vidno, Le Fléau du Rocher působí značně rozpolceně. Slyším zde skvělé melodie, zpěvy jsou výborné, akustické linky rovněž hodně dobré. Nachází se zde však hodně důvodů, které mi poslech kazí a díky kterým se k desce určitě nevrátím.

 

Kapela umí být v jemnější nebo výpravnější poloze uvěřitelná a přívětivá, avšak na mnoha „extrémnějších“ místech naopak amatérsky barbarská. Různé aranžérské přechody jsou nevýslovně krkolomné. Předpokládám, že mnohým přijde deska dobrá a užije si a tak je to v naprostém pořádku. Já zůstal nenasycen…

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky