Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dementia Senex - Heartworm (EP)

Dementia SenexHeartworm (EP)

Victimer21.3.2014
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330
VERDIKT: Jedna z variant experimentálního smrťáctví, u které se teprve ukáže, jestli s ní počítat nebo na ni zapomenout.

DEMENTIA SENEX je mladou kapelou, které nebylo líto překopat své původní vize extrémní hudby do současné podoby spojení techniky death metalu a apokalyptického tahání těžkých uhláků z post-metalových šachet. Přidávají se tak do skupinky hledačů kteří stojí frontu, aby mohli naplivat do úst zkostnatělé dámy s kosou a přitom ji pořád brát za svou. V této frontě bychom mohli nalézt nezmary Ulcerate, nebo klidně Svart Crown, Gorguts a mnohé další, kterým se zželelo klasických postupů a mají chuť míchat chutné obskurní nápoje.

 

Italská družina se k podobným úvahám dopracovala teprve nedávno a tohle EP je vlastně takovým prvním zatěžkávacím testem jak to všechno půjde. Třípísňová kolekce ukazuje, že jít by to mohlo, ale ještě to dá nějakou práci. DEMENTIA SENEX zatím jen ukazují, že jim to technicky i temnotářsky myslí, ale ještě není proč skákat radostí. Skladby spíš poukážou na svůj potenciál a proletí kolem, aniž by na sebe významněji upozornily. Nebojí se zběsilých temp, kdy je třeba schovat sirky, aby nevzplál místní chrám, nebojí se útrpné melodie, ani doslovného zpomalení na hranu metalu samotného. Nebojí se asi ničeho, ale přesto se drží svých představ, které chtějí následovat.

 

Brát tuhle sbírku jako nějaký ukazatel snad ani nelze. Lze si však spočítat pět a pět a počkat dnů příštích, neboť v nich by mohli DEMENTIA SENEX vyjevit, čeho jsou opravdu schopni. "Heartworm" si zařadím mezi nahrávky, které potěší a svou formou dodají pocit dobře odvedené práce. Vracet se k ní budu ve chvíli, kdy budu potřebovat krátce a suše načerpat energii a nemít kvůli tomu potřebu použít ortodoxní specialisty. Upnu se k možnosti mít kolem sebe pocit něčeho volnějšího a čemu nechybí větší představivost. 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 4.4.14 14:15

Ty jo... já furt žiju v tom, že Tres Lunas je poslední deska :D Nějak jsem zastydl. Tubular Bells mám rád, nejraději asi trojku. Rád si užívám Voyager, to je perfektní věc, kterou jsem doporučil jedné masérce a ona to album od té doby používá jako kulisu při své práci. Hodně se mi líbí i Five Miles Out, což je dobová rocková klasika. Krom toho si živě pamatuji záznam ze silvestrovského koncertu v roce 2000 v Berlíně. Někde bych vyhrabal ještě záznam na MC. Jinými slovy, Mike mi měl vždy co říct a rád se nechám oslovit i letos :)

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky