Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Den Saakaldte - Pesten som tar over

Den SaakaldtePesten som tar over

Garmfrost13.10.2023
Zdroj: mp3 / promo od vydavatele
Posloucháno na: phone, Marshall Major IV
VERDIKT: Pesten som tar over je sypačkou běžnějšího ritu, obohacenou škodolibostí a přesahy do různých uměleckých stran.

Den Saakaldte jsou typem kapely, kde se prostřídal nespočet muzikantů. Všechno začalo Sykeligovým nápadem založit one-man projekt. Z něho se postupně stal hvězdně sestavený all-star band, v jehož sestavě jste mohli najít taková esa jako např. Hellhammera, Niklase Kvarfortha, Seidemanna či Anderse Kobra. A další. Personální rošády měly na stylové směřování jistý podíl, nicméně ve zpětném ohlédnutí je z celé diskografie znát Sykeligův kytarový rukopis a jeho diktát. Den Saakaldte si prošli depresemi, avantgardou a různými obsesemi protknutým black metalem. Nahrávek na kontě kapela moc nemá. Stojím si za tím, že All Hail Pessimism nebo prvotina Ol, morke og depresjon patří do galerie legendárních počinů. Třetí a na dlouhé roky poslední deska Kapittel II: Faen i Helvete napověděla, že Sykelig hodlá vstoupit do světa mnohem extrémnějšího a přímočařejšího.

 

V návratové sestavě z předchozích soupisek vedle šéfa najdeme pouze bubenického satana Daniela "Tybalda" Theobalda. Posilou jsou další ikony temného vesmíru - Skoll a Vidar. Oba pány netřeba představovat. Pro mě je spíše perličkou slyšet Skollovu hru v takto nadupaném blackovém mazecu. Posledním příchozím je o generaci mladší zpěvák Svik, který si svoji pozici teprve získává. Nutno dodat, že jeho party na Pesten som tar over je radost poslouchat.

 

densaakaldte

 

Pesten som tar over je syrový black svižného střihu. Tu a tam ale rubanicí problesknou nemocné melodie, skladby umí zvolnit, dokážou nabrat teatrální směr k podivnu, které vévodilo starším deskám. Vlastně mi občas na mysl přijdou ozvuky Dødheimsgard i v hodně zmutovaném světle Ved Buens Ende. Vše je samozřejmě zjednodušené, rychlé a stylově čisté. Odbočky vnímám v detailech nebo strunových vyhrávkách. To znamená, že do klasické sypačky prosakují avantgardní prvky, „arcturusácké“ kejkle, hlasové kreace šíleného klauna. Kdo tohle nechce slyšet, uslyší (ne)normální norský black vzývající temnotu a znesvěcení. Mor, který přebírá vládu, je plně vypovídající název a určující atmosféru desky. Z každého tónu v nahrávce kape jed, škodolibost a vzteklý vzdor.

 

 

Pesten som tar over se přes všechen extrém a rychlé tempo poslouchá velice dobře. Ostatně při pohledu rafanů, kteří stáli za vznikem této desky, se není čemu divit. Pamatuju si hejty na předposlední album Kapittel II: Faen i Helvete. Ta deska nebyla špatná, ale přišla po All Hail Pessimism a nikdo nechtěl po kreativním kouzlení slyšet normální blackovou desku. Myslím si, že Pesten som tar over může oba směry ve své podstatě spojit. V mnohém navazuje na Kapittel II: Faen i Helvete - novinka je sypačka běžnějšího ritu. Ona škodolibost a bohaté vyhrávky s přesahy ji ale dávají příslib přijetí i náročnějšího posluchačského spektra.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Victimer / 14.10.23 7:24odpovědět

Nové album Den Saakaldte po letech vyloženě potěšilo. Poslouchá se doslova samo a člověk si v rámci severské rubanice najde co potřebuje. Sympatická věc.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky