Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Disperse - Living Mirrors

DisperseLiving Mirrors

Victimer16.6.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: JVC UX-H330, PC, KOSS KTX/PRO1
VERDIKT: Hledáte rozptýlení? Tak nakročte do haly zdobené živými obrazy zrcadel a podlehněte jejich barevným svodům. Čeká vás mimořádný zážitek.

Mladí, neklidní, vášniví a určitě také troufalí, to jsou hoši DISPERSE, fantaskní malíři nálad z Polska, kteří přes svůj nevysoký věk šlapou na paty důvěrně známějším kolegům z branže. Jak jinak si vysvětlit barevnou mozaiku tónů, jež vykreslili do drážek svého druhého alba "Living Mirrors". Do zrcadlel obklopujících honosnou místnost moderní hvězdárny s výhledy do nekonečna vesmíru. Zrovna takový by mohl být vizuální doprovod hudební náplně této desky. Kapela DISPERSE má za sebou nástup k elitní jednotce firemní politiky Season Of Mist a díky němu se začátkem letošního roku zadělalo na materiál, který bych se nezdráhal označit jako velmi vyspělý a po kompoziční i skladatelské stránce maximálně hodnověrný. Stejně tak jej lze pojmenovat slovy jako kreativní, vylučující nestravitelnost a přitom vysoce produktivní, co se vrstev a proměn týká. Snad záhy pochopíte.

 

DISPERSE totiž aspirují na kapelu posledních týdnů a měsíců, které není lhostejný počet poloh a proměn vznikajících pod vlastní rukou. Skladatelský potenciál míří leckdy do atmosférických výšin, kde se dá objednat schůzka s náladami velikánů Pink Floyd, aby potom přitlačil na progresivní pilku, jevil se být matematicky přesným a potom, jako by se nechumelilo, povolil uzdu fantazie a odvázaných hrátek s impulsivními přerody rytmů. Poloha samotných DISPERSE je především hravá a díky mladické zručnosti, na většině místech alba doslova precizní. Postpubertální složení kapely samo sebe líčí jako fantasy music. Ano, s tím se dá určitě souhlasit, pokývat hlavou a prohlásit to ve všem tom vysněném zrcadlení za reálné. Odlesky a lomy světel inspirací s vlastní identitou dávají vzniknout vskutku moderně znějícímu výjevu, který lehce našlapuje kolem vás a neustále ohromuje právě svou nerušivou a volnou chůzí bez podpatků.

 

Důležitý je pocit z alba jako takového. Můžeme se bavit o ekvilibristické skromnosti, emocemi nabité muzice, rozhledu a klidných řešeních mezi stovkou překážek, ale podstatná je trvanlivost alba. Jeho jemná struktura, která není matným hadem se smirkovým povrchem hlavy, ale lesklá, hvězdami universa posetá cesta lákající k pokračování. Někdy se může zdát, že je těch ozdob až příliš, že svým svitem oslepuje, ale nakonec vítězí dojem lidského přístupu s tvůrčími výlety do dálek vesmíru a zpětných pohledů na modrou krásu matky Země. Nevidím důvodu se zastavovat a nejít dál. Nevidím výraznější slabiny v albu, jež pro mě osobně představuje jedno z největších překvapení roku, kdy byla pomlázka pokryta silnou vrstvou sněhu a na hradě trůní velký bledý Eman. Pokud by existovala možnost být nadále svědkem podobně postavené progresivní muziky, rád bych byl na dalších exkurzích osobně přítomen, neboť tyhle výlety stojí za zopakování. U polských DISPERSE jsem o tom přímo přesvědčen. O jejich klidu na duši a bouřící erupci v myslích skladatelů. A ještě něco, baví mě víc jak poslední Riverside.

 

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Honza / 25.11.18 16:10

Ty jo, tak můj oblíbenec Paul Barker vydal nový Lead into Gold... No, vždycky jsem ho měl rád, kromě Ala zásadní člověk v Ministry. Po jeho odchovu 2003 se Ministry zhoršili (dočasně). Starý Lead into gold se mi líbí, stejně tak Paulovo projekt Flowering blight, ale už jsem to neposlouchal léta (zaímco Ministry de fakto denně). Paul byl součást skupiny USSA, což mi nebavilo, slušný songy ale byly na Paulově kolekci Fix this. No a The sun behind the sun? Ještě to nemám až tak naposlouchaný, ale už na začátku mi zarazily poměrně archaický postupy a téměř absence kytary. Deska mi celkově připadá kvalitní, super bubny a baskytara (jak jinak), ale za vysloveně skvělej song považuju jen titulní věc, jinak je to v pohodě, ale nenadchne mě to... V porovnání s poslední deskou MInistry Amerikkkant je Sun behind the sun v jiném stylu, v něčem i lepší, ale celkově horší. Pro mě tím pádem vedou Ministry i bez Paula, protože Al vydal od Paulova odchodu 6 alb Ministry, z nichž by se dala vybrat celá řada výborných songů. Ale co mě v poslední době hodně zajímá, je, že se kluci znovu zkamarádili a plánujou spolu po 15 letech psát novou muziku. Což je už léta můj sen. Al jako hlavní skladatel a Paul jako intelektuál v pozadí, kterej vytváří zajímavý zvuk a přidává do Ministry svým skladatelským vkladem takovou citovější atmosféru. No a jeho baskytara, to nemá konkurenci, hlavně na Filth pig a Dark spoon. Ale jako solitér mě Paul vysloveně nepřesvědčil, taky ten jeho nevýraznej vokál celou desku neutáhne. A ta staře znějící elektronika? Asi by byla v pohodě, kdyby tam bylo ještě něco navíc...

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Carlos / 15.9.13 16:54odpovědět

Jsou dobrý. Je to tam hlavně o Jakubovi Zyteckim - ten kluk je genius!

Ruadek / 16.6.13 19:41odpovědět

Souhlasím, je to hodně zajímavý. Minulá deska mě moc nebavila (ačkoli instrumentálně vyspělá), tahle je jiný kafe. Řekl bych, že prostě kapela do této desky vyspěla, dozrála. Tento rok, počínaje tímto měsícem, mám sice už jinou hvězdu progresivního rocku / metalu (Leprous), která mi uhranula ještě podstatně víc než Disperse ale i tak - výborné album.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky