Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Dissolving of Prodigy - Echoes Of My Sadness (Reedice)

Dissolving of ProdigyEchoes Of My Sadness (Reedice)

Bhut19.7.2010
Zdroj: CD
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Pařát se rozhodl o reedici jednoho z nejkultovnějších českých dem doom metalu. A nutno říci, že se to náramně povedlo.

Tuzemská doom metalová špička DISSOLVING OF PRODIGY vydává reedici svého prvního dema „Echoes Of My Sadness“. V kamenných obchodech tuto nahrávku jen stěží spatříte. Tato nahrávka totiž vznikla ve spolupráci s magazínem Pařát a je spíše takovou sběratelskou lahůdkou. Současná deska je však doplněna o dva bonusy. Jedná se o dvě z brusu nové písně a to Němý motýl a Píseň dnešní noci. Naprosto výborné kousky. Co říci o nahrávce jako takové? Je to zkrátka remaster prvotního dema kapely, kdy už nesla prapor se jménem DISSOLVING OF PRODIGY. Do té doby se skupina jmenovala BIGOTRY. Deska má nový uhlazený pěkný zvuk, se specifickým nazvučením bicích nástrojů. Škopky tu mají takový originální sound, který dělá počin jedinečný. Díky čistotě zvuku pak lépe vyzní strhující melancholické intro Lovely. Samotný obal desky zůstal motivem stejný, co jeho demo. Jen grafické zpracování se nachází na vyzrálejší úrovni. Uvnitř rozkládacího bookletu jsou pak k přečtení jednotlivé texty, aby posluchač lépe porozuměl a více se sžil s atmosférou vyzařující z dané skladby. Každý, kdo má rád doom metal, by si měl tedy tuto nahrávku opatřit, neboť se jedná o originální výjimečné dílo. Samotná kapela patří vůbec k excelentním hráčům tohoto žánru. Nebál bych se je označit za vůbec nejlepší českou doom metalovou smečku.

 

Vynikající intro Lovely je spojené s druhou písní Luck Of Tears vytváří tak jeden celek - tedy jeden track. Jedná se o velmi depresivní začátek, který přivolává slzy na povrch. Zvláště pak housle dodávají patřičnou atmosféru k vyvolání dostatečného chmuru a žalu. Postupně toto žalostné intro přejde v první skladbu Luck Of Tears. Má výborné melodické pasáže, bohatou kompozici a příjemně utahanou doomovou náladu. Obdobnou záležitostí zůstává i následující Save Me. Zachovává si svou honosnou tvrdou tvář. Jistá změna přichází se songem Echoes Of My Sadness, kdy se do hry více zapojí flétna. Jedna z nejlepších písní jak dema, tak i nové reedice. Zpět v hutnější a drsnější vody posluchače navrací Break Of Beauty. O trochu více melancholičtější písní jest Dreams About Love. Tato skladba poměrně často mění své tempo a náladu. S poslední písní Alone In My Recollections, která zahrnuje reedici dema „Echoes Of My Sadness“ jsem občas míval pocit, že poslouchám starší písně od umělců MY DYING BRIDE. Potencionální posluchač se mnou může nesouhlasit, ale já se tomuto pocitu nemohl ubránit. Velice pestrá, rozličná a utahaná píseň, přesně taková jakou se doom metal vyznačuje. A nyní přichází ke slovu dva úžasné bonusy. Oba se nesou v duchu dvou předchozích desek - první „Loučení se světem pozemským“ a druhou, pro mne naprosto dokonalou, „Štvanice“. Podobnost je jistě zapříčiněna tím, že jsou obě opatřeny českým textem. Hlavním stěžejním bodem však zůstává jejich melodičnost a zpívání i ve vyšších plochách, což si myslím je pro kapelu obrovským plus. Němý motýl je skvostná věc, měl jsem možnost ji vidět i na živo (Basinfirefest 2010) a musím přiznat, že živě je to naprostá pecka. Druhá věc se nese na obdobné vlně. Je jí Píseň dnešní noci. Tuhle skladbu si bude každý po poslechu dlouho prozpěvovat, díky charakteristickému refrénu. Nebýt dvou bonusů, tak se jedná o průměrný, klasický remaster, ovšem tyto dva kousky zvedají hodnocení nad obvyklý střed. Jsou tak velice milým zpestřením a zároveň i malým zábleskem toho, kam se může eventuelně ubírat příští řadová deska, čili nástupce opusu „Štvanice“.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 17.10.17 10:00

Patrně ti unikl základní princip našeho zinu a troufám si tvrdit, že i celé řady dalších. Tento web totiž tvoří fanoušci a tím pádem si každý vybírá k sepsání to, co ho baví. Nemá přece smysl, abychom psali celou kytarovou scénu nebo snad i popovou, hip-hopovou atd. Třeba zmíněný Sabaton taky neposlouchám, ale proč bych na ně měl psát negativní recenzi? Něco strhat a totálně odvrhnout dovede každej a zabírat se něčím takovým je ubíjející i pro pisatele, tak proč ta tortura? To, že je někdo v pohodě má vliv tak na 5% v hodnocení, které dávám (když už se to tam promítne). Jinak to moc neřeším. Nevím, jak dlouho jsi pravidelnou čtenářkou, ale všechny recenze rozhodně pozitivní nemám, stačí trochu zalovit. Moje hodnocení má pak pro tebe takovou váhu, jakou budeš chtít. Když se neshodneš s mým vkusem, pak je jasné, že téměř žádnou. Ale věřím, že zde jsou čtenáři, kteří se dokážou v tom, co píšu najít a podle toho si třeba i něco poslechnout. Názory nikomu dogmaticky necpu a když se neshodneme - nemám s tím problém. Stejně jako mi nevadí, že ty považuješ Myrkur za sračku, já v tom vidím lepší průměr, jiní zas desku za plný počet, tak to prostě je.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky