|
|
||||||||||
První setkání s novinkou Djevel mě docela zaskočilo. Jsou to opravdu oni? Vždyť nás i přes jistou variabilitu sekýrovali s o poznání větší vervou. Místy to byl fakt chlív, dokonalá ledovka. Dnes je to trochu jinak, kapela vsadila na klidnější vyznění, své si řeknou i čisté vokály, zima v jejich skladbách ovšem nadále zůstává. Chvilku jsem si s tím lámal hlavu, jestli takové Djevel vůbec chci, ale pak jsem se rozhodl to nechat vyhnít. Buď si zvyknu, nebo ne, a nakonec jde vždycky jenom o jedno - líbí / nelíbí. Já s novinkou problém nemám, jen se na konci zeptám, jestli to stačí...?
Tyhle severské rarachy už jsme u nás dvakrát proklepli a průvodcem byl vždy redakční kolega Garmfrost. Agilní formace ale dál plive pěkně od plic jedno album za druhým a ani jedno není zklamáním, natož propadákem. Poté, co na předchozí dvě desky Blant svarte graner a Ormer til armer, maane til hode nedošlo, se vracíme s povídáním na téma na jaře vydané novinky Tanker som rir natten. Djevel tentokrát hrají na melodičtější strunu sebe sama, oslavují půlnoční samotu v epickém a přístupnějším módu. Pořád jsou to ale ti špatní, nablízku smečce vyjících vlků, nízkým pudům a oslavě úplňku. Nové album je něco jako noční výprava, nebezpečná ale krásná. Je v tom kus magie noci, znovu je to syrové a mrazivé a na cestu nám svítí skrze stromy je ten měsíc. Je kosa, ale hrdost a vášeň jdoucí z nových skladeb umí zahřát.
Když jsem výše mluvil o vlcích, novinka Djevel není vůbec daleko od slavného debutu Ulver, od Bergtatt. Klidně připomene i staré Borknagar nebo Satyricon... Na poměry Djevel jde totiž o velmi klidnou, až uhlazenou desku. Dokonce dojde i na čistě folkovou (titulní) skladbu. Akustická mezihra se ozve ale i v dalších částech alba, namátkou ve druhé a závěrečné písni. Ve skutečnosti jde ale o to, jak si zachovat prašivého ducha, noční zhýralost a zle vyvrácené bělmo i za těchto okolností. A přitom nechat tyhle přednosti vzadu na sedadle vozíku, který řídí epické srdce a slova vypravěče. Je to on, kdo má podrážky od popela, ale taky přehled a dar o všem barvitě povídat.
Jinak je to poctivost. Stará severská škola a album (vlastně jakékoliv z dílny Djevel) jde použít k poslechu tehdy, když hlava zatouží po pořádné porci silného norského black metalu. Je zachována primitivní stavba songů, nedočkáme se žádných okrasných zlepšováků. Nejsme někde v arboretu, ale uprostřed lesa. Prsty zebou a když je třeba zatopit, člověk si prostě musí zajít pro dřevo. Zajímavé je sledovat, jak si Djevel poradili s tím být více při smyslech a nechat vyniknout melodie. Mám za to, že zrovna ty, které jsou ke slyšení ve druhé Maanen skal være mine øine... a v páté Naar maanen formørker solen i en dødelig dans... jsou hodně povedené. Chytlavé, na Djevel překvapivé, ale rozhodně působivé.
Nedá se však říci, že by mě album takto bralo po celou svou hrací dobu. To zase prrr... Djevel se zpomalili a někdy se vkrade dojem, že když není zrovna po ruce nějaký výraznější motiv, tak sice nechávají nahlédnout pod pokličku své zimní směsi, ale zároveň se nic zvláštního neděje. Nakonec mi z toho vychází solidní deska, ze které si na zadek nesednu, ale kterou si pustím kdykoliv si vzpomenu na Djevel a budu vědět, že nemám chuť slyšet nekompromisní ledárnu. Jinak je to taky ideální deska k houbaření, pokud zrovna nechcete poslouchat už trochu protivné ticho lesa a ty houby taky jaksi nerostou a víte, že tam strávíte o hodinu víc času, než bylo původně v plánu. Zazlobit si v uších s epiky Djevel pak není úplně od věci.
Poslední slova na závěr? Za mě velmi slušná nahrávka, která nepřináší nic nového, ale ukazuje Djevel v jiném úhlu pohledu. Ono to zjemnění soundu stejně nechá viset ve vzduchu jednu jedinou, ale podstatnou otázku. Jestli by nás právě Djevel neměli víc držet pod krkem a pořádně tlačit palce na hrdlo? Asi jo, asi měli. Na druhou stranu, svou špinavou duši si zachovali, nezaprodali ji. A je možná jedno, za který konec ji zrovna berou. Komu to přijde příliš jemné a neuzná samotnou kvalitu songů, ten se bude muset obrátit někam do časů Saa raa og kald, to je album pravé surové severské zimy. Dnes je to jiný příběh.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
Garmfrost / 26.9.21 19:46odpovědět
Mě aktuální, více pocitová tvář Djevel naopak sedí hodně. Tajemnou noční zlobu plnou přízraků a děsů z jejich desky cítím pořád. Dobrá deska!
Corvus / 26.9.21 9:40odpovědět
Došlo taktéž ke změně na postu vokálu a basy: Mannevonda vystřídal Kvitrim. Ten ale drtí tlustý struny hned v 6 kapelách najednou :-) Tak snad u Djevel vydrží...
Victimer / 26.9.21 12:18odpovědět
Jasně, hlavní věc. Špatně, že v recenzi není. Díky.
Label:Aftermath Music
Vydáno:Květen 2021
Žánr:black metal
Trånn Ciekals - kytara, vokály
Kvitrim - zpěv, baskytara
Faust - bicí
1. Englene som falt ned i min seng, skal jeg sette fri med brukne vinger og torneglorier
2. Maanen skal være mine øine, den skinnende stierne mine ben, og her skal jeg vandre til evig tid
3. En krone for et øie som ser alt, tusind torner for en sønn som var alt
4. Tanker som rir natten
5. Naar maanen formørker solen i en dødelig dans, ber jeg moder jord opp til en siste vals
6. Vinger som tok oss over en brennende himmel, vinger som tok oss hjem
Djevel
Saa raa og kald
Djevel
Norske Ritualer
Djevel
Naa skrider natten sort
Prague Death Mass IV
27.10. - 28.10.23, Praha, Meet Factory
The BladderStones
Toilet Fame
Thy Light
No Morrow Shall Dawn
Darkthrone
Old Star
Olm
Olm (EP)
Agos
Aonian Invocation
Necronautical
Slain In The Spirit
Mannveira
Vítahringur
Floridští rouhači vydali koncem dubna nové album nazvané Banished By Sin. Obsahuje dvanáct skladeb znějících jako ten správný chlív.
1.5.2024Tradiční festival folklórní hudby Antitrend ročník 2024 se opětovně v Žabčicích u Brna odehraje v sobotu 29. června. Startovat se bude v pravé poledne...
1.5.2024V sobotu 4. května se v brněnském klubu Unleaded Coffee uskuteční koncert kapel, které spojují sklony k psychedelickým vrtochům.
26.4.2024Francouzská náladovka Alcest zveřejnila nový singl s názvem Flamme Jumelle, ke kterému vznikl i videoklip. Skladba se objeví na chystaném albu Les Cha...
26.4.2024Nová deska The Way Forward kapely Black Tusk je aktuálně celá k poslechu, klikejte SEM.
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.