Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

Dominhate jsou italští démoni, co rádi smrt a její umělecké ztvárnění. Už dávno se nedá poznat, z jaké země která kapela pochází. Švédské skupiny zní americky, americké švédsky, italské norsky atd. Kdybych nevěděl, že Dominhate jsou Italové, hádal bych USA. Zachmuřené, avšak notně brutální podání jejich deathu evokuje starou školu v celé své morbidní kráse. Nabízí se myšlenka, že jsou Dominhate moderní odpovědí na staré časy, ale tak lehké to také není.

Jejich dlouhohrající debut „Towards the Light“ byl vzorem průměrnosti. Nic nového ani zapamatování hodného nepřinesl. Jen šeď a nudu. O dva roky později přichází kratičké, ani ne dvacetiminutové EP „Emissaries of Morning“, kde se kapela představuje v úplně jiném světle a jakkoliv není ze čtyř skladeb možné nic kloudného vydedukovat, je jasné, že posun oproti minulosti je maximální, písně malebnější (můžeme-li takto hovořit o surovém death metalu) a ještě krapet zuřivější. Stále však platí, že deathmetalový žánr Dominhate ničím neobohatili. Kdyby desku nevydával český label Lavadome Productions, specializující se na vynikající a nevšední díla, ani by mě nenapadlo se „Emissaries of Morning“ věnovat.

Budeme-li počítat intro Saturn Rising mezi skladby, nabízí „Emissaries of Morning“ pětici songů s průměrnou stopáží čtyři minuty. Na masakr tak akorát. Intro je pouze shluk zvuků s funkcí navození atmosféry. Na mě bohužel nefunguje, je moc dlouhé, míjí mě a často mám chuť intro přeskočit na další skladbu. Awakening Confessiones docela nešťastně protahuje rozpaky ze Saturn Rising rozvláčným rozjezdem. Moje první myšlenka byla – průšvih! Po pár vteřinách je ale vše zachráněno, album se pak až do konce nezastaví, nezanudí. Tempo písní je střídavé. Umí vybuchovat v blast beatech, rytmicky rozhoupat i zajímavě vyklepávat jednoduchý rytmus rafinovaně se měnící v opak. Kytary jsou ponořené v hlubších tónech, halící riffy do hávu tajemství. Kytary jsou stejně jako bicí variabilní, motající se v tremolech, občasných sólových výjezdech nebo sekající se v kilech. Důraz je kladen na temnou atmosféru, rozmanité bicí a výborný growl. Kde Dominhate zní přímočaře, tam vypíchnou rafinovanou melodii. Posluchač tak může neustále objevovat nové variace téhož.

„Emissaries of Morning“ je mini album a plní funkci nažhavení na dlouhohrajícího nástupce. Ukazuje, že kapela nestojí na místě, vyvíjí se a budoucnost slibuje zajímavou. Tedy pokud se vyvarují podobným experimentům jako je Saturn Rising, zapracují-li na gradaci atmosféry a zkusí najít vlastní cestu. Je evidentní, že kluci mají co nabídnout a mohou růst. Jsem zvědavý, zda budou Dominhate jedněmi z mnoha, nebo naopak vystrčí růžky a staré páky převálcují.