Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Drastus - La Croix De Sang

DrastusLa Croix De Sang

Bhut29.2.2020
Zdroj: CD //#NED048
Posloucháno na: Denon DRA 625, Denon DCD 625-II, Grundig Box 660a
VERDIKT: Verdikt je jasný – skvost! Blackmetalová oáza neklidného rázu s nefalšovanou agresí a vztekem. Možná nic, co by člověk už někde neslyšel, ale byla by škoda se téhle jízdě vyhnout.

Francie a black metal je slovní spojení, které už dopředu vybízí k jistým očekáváním a kreslením představ o tom, kterak výsledné propojení zní. Je to zajímavý jev, který v celé řadě případů protíná právě onu představu s realitou. Nejinak tomu může být i v případě kapely Drastus, která zní dle země původu předvídatelně. Ne, že by byla ta muzika tak jednoduchá, ale zkrátka má určité rysy země původu. A protože francouzský black metal je kvalitní a nápaditý, tak i deska La Croix De Sang není vůbec špatná.

 

Může se zkraje zdát, že je to obyčejná dávka tolik typického lomozu. A vlastně to svým způsobem i tak je, ale pocity nebudou po celou dobu tak chladné a nepřístupné. Ta nahrávka nečeká na nic a hned vypálí ostrý atak, který hezky šlape a člověku je dobře po těle. Ale hlubší průnik do následujících minut najednou začíná rozkrývat nepříjemné karty. Nelidský vokál, zběsilý bubeník a disharmonické kytarové riffy jednoduše udělají svoje. Na oko přívětivé album ze zástupu agresivního black metalu nebude jen hladit slechy, ale bude i bolestivě likvidovat zažité vzpomínky na krásné melodie evokující letní rozkvetlé louky. Pro nic pěkného a veselého tu není prostor. Kovový zvuk činelů stíná květy barev a záhrobní vokály volají po přítomnosti nechtěných představ těch nejzazších nočních můr a fantaskního dějství.

 

 

Vrhnutí do blackmetalového víru snad nemůže být přímočařejší. Tuhle se na vás valí ledový klid a vyšinutost Portal, támhle zase ulítáváte na nezemskosti Teitanblood. Tu a tam burácení skoro až mysticky protne čistý hlas vzývající nepěkné pocity. Napadají mě třeba Hetroertzen pro srovnání, když už tady házím nějaká ta přibližná jména. Zkuste tam někde najít průsečík a třeba získáte drobnou představu o tom, jak tahle zběsilost zní. Popravdě, je to ale úplně jedno. Tyhle songy vás seřežou jako psa, nebudou se ptát, jestli se vám to zrovna dneska hodí, jestli se nechcete rozcvičit. Kulový! Tohle je vážné zlo a nelítostná projekce niterních zvěrstev, co nemají jinou možnost útěku na povrch, než skrze ofenzivní způsob přednesu.

 

Fakt, že samotná kapela klade důraz na hudbu samotnou, dokládá už CD edice. Ta je totiž velmi skoupá na informace a vlastně i jakoukoliv grafiku navíc. Je tu jen titulní obrázek, loga vydavatelů a texty písní. Na hřbetě digipaku není nic, o sestavě není v bookletu ani slovo, vše je tmavé a blbě čitelné. Jinými slovy je tímto předkládáno jasné poselství – drž hubu, neptej se, dřepni si a poslouchej. A až si to doposlechneš, tak pak teprve můžeš chtít vyzvídat něco víc. Jenže po přehrání nemáte zrovna náladu jít se procházet do obchoďáku a plnit košík běžným nákupem, včetně kakaa a mléka do ledničky. Na nic takového není nálada. Ten krám asi prolezete, ale večer budete možná ve zprávách v nepěkném světle dnešní připosrané společnosti.

 

 

Verdikt je jednoduchý – skvost! Blackmetalová oáza neklidného rázu s nefalšovanou agresí a vztekem. Rád se krmím takovýmhle výživným materiálem, neboť mě naplňuje něčím, co jiná muzika jen těžko zaručí. Je to nepopsatelné něco, co ve vás vyvolává kýženou úlevu. Pak jsou vám všechny viry světa u zadku. Tak si to sypejte pustit a vypusťte tu zlobu, co tak nepříjemně číhá za rohem. Vztek je třeba osvobodit, ne jej potlačovat meditačními workshopy, předstírat a lhát si, že neexistuje. Ano, snažím se tohle povídání gradovat od milého začátku v dost nepříjemný závěr, neboť i podobný průběh má album samotné. Takovou moc nade mnou má.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Bhut / 25.11.21 7:50

Konečně nějaká diskuse :) Takže můj názor je ten, že se musím zastat svého redakčního kolegy. V obecné rovině mám rád, když má někdo svůj styl a právě ten Victimerův je mi velmi sympatický a rovnou se i přiznám, že mnohdy i inspirativní. A za další je to přesně tak, jak psal Corrvuss a Jirka - má-li hudba nějaký smysl, který v posluchači vyvolává určité výjevy, tak proč se o ně nepodělit? Já v tom právě vidím autorovo vcítění se do daného muzikantství a důkaz toho, že mu poslech podobného není lhostejný, ale něco v něm vyvolává a působí na něj. Nejlepší pak je si materiál pustit a objevit v něm ty momenty, které jsou popisovány. Sám jsem třeba takhle napsal recenzi na Sigh, kterou dodnes chápu jako živý komentář k poslechu. A když už tu píšu o sobě, tak i uvedu určitou výtku, kterou jsem dostal od svého letitého kamaráda (byl mi i za svědka na svatbě), že když četl jistý rozhovor v jistém tištěném zinu, tak nabyl dojmu, že bych mohl některé formy pojmout jinak, že mu to takhle připadá hrozně malé. Má odpověď byla prostá: to bych pak ale nebyl já. A přesně takovým způsobem to máme, hádám, všichni nadšenečtí pisatelé. Chceme mít svůj rukopis a abstraktní volbu ve vyjádření, protože to činí dané jedinečným a tím nemyslím úpornou snahu pisatele o nějaký formát, ale jasné vnoření se do konkrétní hudby. Přeci jen být za každou cenu nad věcí a vlastně i nestranný, tak od toho je tu Fullmoon a jemu podobní. Tenhle styl sice zavedla Apačka (a tiše přeju klid její duši), ale vzápětí se z toho stal fenomén. Ale abych se vrátil k podnětu reakcí: milé S, neber toto jako nějaký ostrý výsledek odsouzení tvé reakce. Je to diskuse, volné povídání s názory různých lidí. Ten tvůj respektuji a rozumím mu, jen si dovolím jej přehodnotit na příliš wikipedický. Ono je ve skrze snadné napsat holá fakta o daném materiálu a jít přímo k věci, ale kde jsou emoce? Kde je důsledek působnosti? Není pak škoda si nepřečíst dojmy, které nahrávka vyvolala?

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

kubánec / 1.3.20 17:25odpovědět

Souhlas. Mám taky CD a zbytek přesně jako vy.

Garmfrost / 29.2.20 9:14odpovědět

Mám taky CD a opakovaně s k němu vracím. Hodně zdařilá záležitost!

Victimer / 29.2.20 8:49odpovědět

Zrovna Drastus mě v té záplavě zlo-temno-okult spolků baví moc. Jsem rád, že je Bhut vtáhl na denní světlo.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky