Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Drowned - Procul His

DrownedProcul His

Victimer1.10.2024
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: notebook / minivěž / phone / TV
VERDIKT: Drowned dělají službu death metalu. Drhnou, přemítají a mají své řemeslo pod kontrolou. Nakonec ale doplácí na svou nevýraznost.

Německá smrtící úderka Drowned má dlouhou historii naplněnou pouhými dvěma alby. To první vyšlo před deseti lety a to nové, Procul His, na začátku roku. Pro mě prozatím utajená grupka ovšem zaparkovala u Sepulchral Voice Records, což u mě vzbudilo pozornost, a proto jsem si nové album opatřil. Drowned hrají řemeslný death, nejsou brutální, jako spíš temní a zkroušení. Cyklí si svoje hrubé rytmy, které si jedou strojovým tempem a občas ukážou pařátem na místo, které je třeba zhmotnit. Rozuměj prohnat atmosférickým dokresem. Jinak je jejich rozptyl poměrně strohý, dbající na hutné jádro, navíc s nijak výrazným vokálem.


Greg Circum drhne svým voxem dno stejně jako celá kapela. Ale je to dno kultivované a odpad je se smrtelnou pravidelností třízen. Budiž. Od začátku až do těchto dnů bojuji s tím, jak mě mohou Drowned vystřelit z rutiny směrem astrál, nachthimmel nebo tak něco, ale nepodařilo se. Kapela má svá pravidla, a i když se snaží důmyslně šperkovat své strunné kruťáctví, jede pořád přízemní a tuhý model death metalu. Ano, jsou tu rytmické třešničky a nuance vyšněrovat mrtvé tenisky jiným směrem, ale zároveň se unyle hýbající death Drowned víc hnízdí ve svém vlastním pelechu, než aby zkusil jiné prostředí. Jen občas kopne do dveří.

 


Ale to není výtka, pouze pocit z hudby, kterou kapela produkuje. Spíš jsem si díky Procul His vyzkoušel, jak mě tento strohý a přitom lehce povznesený death umí nebo neumí chytit. Drowned nejde upřít snaha a chuť jít v aspektech stylu dál, a svou ponuře striktní zatuchlost vyndat z těchto na první dobrou slyšených seancí. Drowned jsou dobří kovotepci, jejich letitá praxe jim nejde upřít. Pokud ale někdo prahne po energii a náboji, který death umí nabídnout, měl by zůstat raději lehce v pozadí. Lehce v pozadí je i celý matroš Procul His. Sveřepý, dřevní, ale rytmicky výživný. Nečekat zázraky, jako spíš podzemní klasiku z rukou lidí, kteří ví, která bije. Víc asi ne.


Po stránce provedení nemám s Procul His žádný problém. S unylostí celku, byť je tu snaha být smyslný a připravený na výzvy, ale ano. Čekal jsem, že desku přijmu jako neokřídlenou harpyji, že v tom je její devíza. Ano, v tom to asi celé spočívá. Pro mě ale většinou spočívá samotná deska celkově. Drowned mají na háku velké změny a dbají na klasické provedení. Hraju si s nimi mé soukromé vadí / nevadí. Obě polohy jsou mi nakloněny a s oběma počítám. Kdepak, nic se nemění, a dávám tomu týdny.


Mám rád, jak to Drowned umí hrnout, těžko rozdýchávám jejich deutschland statiku. Klinicky přesnou smrt bez fines. Takže jsem v klidu. Abych si Procul His užil, jsem buď pitomec, nebo bezcitné hovado. Obojí bude nejspíš správně. Desku doporučím těm, kteří rádi klasický death s chutí hledat a třeba i nacházet. Ale nic pro progresivní hloubaly a koumaly. A to jednoho znám. Album nejspíš uspokojí ty, kteří mají aktuální potřebu hudebně stínat a vymýšlet si jen někde bokem. Procul His není špatná věc, časem se její podstata rozroste, ale celkově jsem spíš chladný posluchač...


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky