Recenze: Earth - Primitive and Deadly

RECENZE

/ zpátky na seznam recenzí

EarthPrimitive and Deadly

David10.2.2015

Zdroj: flac

Posloucháno na: Yamaha CDX-480, Yamaha AX-490, Beyerdynamic DT 770 PRO 250 Ohm

VERDIKT: Tři polohy, tři dimenze, vše na svém místě. Earth ještě nikdy nepůsobili tak uvolněným a otevřeným dojmem.

Mistři táhlých nálad, nekonečně rezonujících tónů a ukolébavek pro náročné znovu pozvedávají hrdý prapor a poprvé po téměř dekádě sevřené instrumentálním kabátem kytarových stěn, sžíravého lomozu špikovaného derivacemi post-rockových melodií otevírají své hájemství verbálním projevům, katalyzujícím již tak naléhavé prezentace zážitků posbíraných cestami napříč mlhavými palouky, přerostlými zbytky přírodních včelínů a světy schizofrenních andělů měnících s partou bubáků svatozáře za trochu kvalitní síry.

Přidřený motor obstarožního, prachem pocukrovaného kotoučáku, kýbl jílovitého, mazlavého bahna, křídla bílých holubic obalená rozžhaveným olovem, zvony v dáli odbíjející poslední okamžiky před odletem vstříc krvavě rudé obloze, obnaženým skaliskům a radioaktivitou sálající temně hypnotické hladině mrtvého jezírka.

Nade vším čnící chladný pohled, prostý jakýchkoliv projevů emocí, hrdého majitele mocného, prošedivělého vousu, rozvážné mysli, strun vyzvednutých z útrob nejhlubšího podsvětí vstříc pozemskému, životadárnému světlu s decentní jemností lehounce prošitých vzdušnou nití paprsků zapadajícího slunce. Pohled, jenž se v pravou chvíli střetl s postavami démonického barda, majitele hlasu schopného lámat vrcholky hor i předčítat nevinné pohádky na dobrou noc, Markem Laneganem, a květinové divoženky, svůj talent naplno rozvíjející v psychedelických Rose Windows, jejímž druhým jménem je uhrančivost sama, Rabiou Shaheen Qazi.

Výsledkem budiž souznění takřka osudové a důsledky působení výjimečného synergického efektu nedozírné. Instrumentální interpretaci zpomaleného filmu promítaného uvnitř hlavy Dylana Carlsona se dostalo koření povyšující říkanku na uznávanou a vše definující modlitbu. Tři polohy, tři dimenze, vše na svém místě. Earth ještě nikdy nepůsobili tak uvolněným a otevřeným dojmem. Pro někoho zrada, pro jiné vítaný krok vstříc vzrušujícímu třetímu desetiletí působnosti kapely schopné i po tolika letech nabídnout čerstvé, nové a neotřelé. Svrchníky ponechte na břehu a vstupujte s myslí otevřenou, odměna budiž sladká a její dozvuky dlouhotrvající…

Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:

DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Deliverance / 25.3.15 17:20

Enslaved byli vždycky pokrokoví, s každou novou deskou ušli notný kus cesty dál a v jejich novodobé diskografii nenajdeme dvě sobě podobná alba. Ač nová deska rozhodně není špatná a v podstatě jí nemám co vytknout, tak se stejně nemohu ubránit dojmu, že kapela našla svůj směr už na Ruun a krom jednoho výletu bokem (Vertebrae) se v podstatě drží stejné šablony a jen obměňuje ingredience. Ač jsou Ruun, Axioma, Riitiir i In Times zcela odlišné desky, jakoby Enslaved už neměli kde brát a chtěli se raději usadit tam, kde je jim momentálně dobře. A když nad tím tak přemýšlím, tak jsem za tohle vlastně moc rád, protože mě poslední desky Enslaved moc baví a ke všem se s chutí vracím.