Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Echoes Of Eon - Immensity

Echoes Of EonImmensity

Bhut22.11.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Sony CMT-NEZ3, 2x 10 W
VERDIKT: Odlehčete mysl od zbytečných břemen a takto nazí vniknete do hlubin vod Echoes Of Eon a jejich čiré kytarové studánky Immensity.

Co bychom to byli za Echoes zine, kdybychom se nevěnovali těm pravým ozvěnám. Zejména když se jedná o ozvěny věčnosti, respektive Echoes Of Eon. Je to nenápadná kapela z Polska. Hrají (převážně instrumentální) experimentální post-rock, nebo metal, to už máte vcelku jedno. V letošním roce obdařili uši posluchačů deskou Immensity a my se nad ní trošku pozastavíme.

 

Z dáli volají jemné tóny kytar, odrážejí se od skal a končí kdesi v končinách příštích. Nekonečný odraz, impuls, ozvěna. Na věky tu není nikdo z nás, ale hudba ano. A proto bychom měli klást důraz na její kvalitu, ať ta památka nějak vypadá. Právě doléhající ozvěna desky Immensity patří, já to prozradím hned na začátku, k těm vyloženě líbezným a zdařilým. Hudba se otírá o progresivní vyhrávky, které mnohdy evokují black metalové rifování. Tempo je však pomalejší, učesanější a rozhodně nevniká do žádných satanských rituálů. Prolíná se s pomalými pasážemi, střídá nálady a klade důraz na atmosféru. Intenzivní zážitek dokreslují požitkářské bicí a jemný lesk elektroniky. Ale ta nezbedná kytara tu má zcela zásadní slovo a stává se dominantou celého díla. Veškeré písně jsou stavěny zejména na její obrovské škále možností. Variabilní nástroj, se kterým kapela zachází jak s relikviářem. 

 

Je mi jasné, že hnidopiši mohou namítat, že ten a tamten moment slyšeli kdesi jinde a třeba i lépe. Ale proč být neustále úzkoprsí? Ponořte se do hlubin této podmanivé hudby. Tahle deska vás totiž dostane od samého začátku. Nečeká na nic, jde rovnou na věc. Jakkoliv je album přímočaré, věřte, že napětí bude i tak nemalé. Při každém rozechvění struny bude vaše mysl odlétat dál a dál. Stejně jako putuje ozvěna od stěny ke stěně, tak poplují vaše myšlenky. Z letargie člověka vytrhne až závěrečná skladba Japet. Do jejího lůna byl vsazen zpěv – čistý, mužský, hladivý. Ani tentokrát to nebude žádná divočina, ale další nádherný výlet. Přestaňte alespoň na moment být tím, co máte napsáno v občance a v pracovní smlouvě. Odlehčete mysl od zbytečných břemen a takto nazí vnikněte do hlubin vod Echoes Of Eon a jejich čiré studánky Immensity.

 

Precizní album plné momentů, při kterých se chvěje srdce. Toto album je totiž detailní - je tvrdé, puntičkářské, chladné a především podmanivé. Jediný přesun tónu by jej zbořil. Vše je poskládáno s naprostou přesností. Tak, aby se líbilo a aby dokázalo oslovit od prvního setkání.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Milan "Bhut" Snopek / 16.9.13 16:19

Nejdiskutovanější album tohoto roku? Asi ano. Nehodlám nikomu rvát do úst má slova o tom, jak se na jejich současný vývoj dívám já. Ale neodpustím si pár poznámek. Kapela, která vydala hymnu Mother North pak najednou natočí Phoenix a oheň je na kostele. Upřímně - tahle deska se mi příčí. Je znít cítit poťouchlost autorů a možná i záměr znít zcela odlišně, čímž se podařilo rozdmýchat množství diskuzí. Neznalý posluchač pak dostane chuť si to sám okusit na vlastní kůži. Já říkám fuj, ruce pryč. Nelíbí se mi to a tím pro mne album zůstává zapovězené. Raději zavzpomínám na postarší /dnes bychom mohli říct prostřední/ období jejich diskografie.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky