Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

O pražském projektu Supreme Conception lze v klidu říct, že jej nesvazují hranice území ani žánru. Zatímco před více než dekádou, kam sahají jeho počátky, bylo vše v českých rukou, respektive v rukou lidí z Heaving Earth, Despise či Intervalle Bizzare nebo Fleshless (vskutku zvučná jména, že) a hnáno v notně brutálním módu s programovanými bicími. Výsledkem tehdejšího snažení bylo pro mě nijak moc zajímavé EP Liturgy of Spiritual Disturbance. Předpokládám, že mezi příznivci brutal deathu a grindu bylo nadšení podstatně bouřlivější. Já doposud o existenci Supreme Conception neměl tušení a o to větší bylo a je moje nadšení z aktuální nahrávky - opět EP Empires of the Mind nesoucí se v dosti odlišném módu než debut. Z původní sestavy je ke slyšení pouze šéf kapely, growler a textař Sepp. Novému nákladu surovosti vévodí špičková technika, melodie a parádní bicí.

Michal Sepp Kusák svěřil hudební složku Martymu Meyerovi z Heaving Earth. Bicí dostal na starosti mladý věkem, avšak zkušenostmi a zručností mistr, hostující Aaron Stechauner (Interloper, Demise of Itylus, ex-Rings of Saturn). Spolu s Martym tvoří skvělou dvojici, vzájemně se doplňující a trumfující. Dalším hostem je basák Despise Jaroslav Petřík, který zde ale nehraje na svůj nástroj, ale přispěl svým hlasem.

Empires of the Mind je deskou velice krátkou, dle slov Seppových je předzvěstí desky dlouhohrající, což zní bezesporu lákavě. Dvacet minut je natlakováno čtveřicí vysoce nakažlivých vypalovaček, ve kterých je pod nánosy přitažlivých melodických vyhrávek ukryto tu více tu méně chytrých nápadů, kliček, odboček ale i stručných výpovědí. Tempo je většinou rychlé, je však variabilní. Změny přichází velice v rychlém sledu, je tedy nutné dávat pozor. Na druhou stranu je deska napsaná tak, aby i méně pozorný posluchač mohl užít spoustu brutální zábavy. Díky výtečnému zvuku a jeho závěrečnému mixu s masteringem od věhlasného Chrise Donaldsona všechny detaily krásně vyzní, zbytečně neřve a poslech takto nahuštěného alba tím pádem není utrpením. Když jsme u chválení, rád bych vyzdvihl i sci-fi front cover, který vystihuje futuristickou společnost a církve kritizující texty nahrávky. Sepp ve svých textech spíše filozofuje a raději nechá své myšlenky nedořečené, než by radikálně a jednoznačně skandoval.

Poslech takto pečlivě vymazlené nahrávky je učiněnou radostí. Extrémní metal se u nás vždycky uměl dělat, ale co s ním čarují tito chlapáci, je k neuvěření. Nejen, že v klidu snesou srovnání se zahraniční konkurencí, ale progresem, technikou i uměleckou představivostí ji často předčí. I přes profesorské nadání vede nahrávce metalová řezba a smysl pro brutální rauš. Jsem zvědavej, jak se pánové předvedou na první dlouhohrající desce, zda vysoce nastavenou laťku tímto našlapaným EP překročí nebo ji dokonce pokoří. Uvidíme! Necháme se překvapit.