Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Enslaved - Utgard

EnslavedUtgard

Garmfrost9.11.2020
Zdroj: CD, flac
Posloucháno na: všem možném a všude
VERDIKT: Utgard je utkán jemnou nití progresivního myšlení...

Původně jsem chtěl popsat své dojmy z nového alba Enslaved Utgard klidně až po půl roce. Abych se vyhnul nekritické radosti z nové desky a také, abych dostatečně vstřebal veškeré drobnosti, které z Utgard činí nahrávku příjemně svěží a bohatou. Po pár týdnech nepřeberného poslouchání, střídavého rozechvění i kritických úvah jsem si řekl – nic, jdu na to! Enslaved slabou desku už asi nenatočí. Onehdy mě napadlo, že mám desky Enslaved nejraději po pár letech. Už nemusím řešit, co jim chybí, co přebývá. Jestli naplnila představy a očekávání, nebo vůbec ne. Už si je pouze nefalšovaně užívám. Holt jednu víc, jinou méně, ale vracím se ke všem. Enslaved svůj styl konstantně mění, avšak nikdy nijak krkolomně. Vše na sebe navazuje. Někdy se opakují, pak zase překvapí. Pokaždé je vše řemeslně důmyslné, produkčně líbivé a po všech stranách dotažené. Někdy nudí jistou fádností, jindy uvádí v trans.

 

utgard

 

Po sérii psychedelicky ťuknutých In Times a hlavně E jsem instinktivně čekal třetí stejnou a tím pádem nudnou desku. Po odchodu nenápadného génia Herbranda Larsena, který byl součástí Enslaved dvanáct let, jsem poprvé přemýšlel, zda se Ivar Bjørnson s Grutle Kjellsonem a Arve Isdalem dokážou bez jeho uměleckého i produkčního vkladu obejít. Jeho nástupce Håkon Vinje se na E s odstupem času moc nepředvedl a nabízelo se, že se Enslaved začnou motat v kruhu. Nakolik je aktuální řadovka progresivní a nakolik se v kruhu opět zamotala, je otázkou. Připadne mi, že se svým způsobem vrací k progresu vygradujícím na Vertebrae. Zároveň pokračují na nastavené cestě předchozích alb, ze které nijak zvlášť nevybočují.

 

Z tvorby Enslaved už dávno vymizely pohanské nápěvy a postupy typické pro tento styl. Nejpozději na Mardraum se začaly choutky kapely ubírat progresivními a psychedelickými myšlenkovými pochody. Na Utgard se zčista jasna opět v náznacích objevují. Není potřeba se ušklíbat, že se pletu a ti co desku neslyšeli, obávat z návratu ke kořenům. Enslaved svojí vlastní šikovností jednoduše uchopili vlastní kořeny a přetavili je do zcela moderního výsledku.

 

Pro progresivní metal/rock typické sekané rytmy a vyhrávky nechodili Enslaved nikdy daleko. Utgard je utkán jemnou nití tohoto myšlení. Prog je zde v klidu začleněn mezi blackové výjezdy, ambientně mytologické zasnění a melodicky metalové oslavné hymny. Změnou a pořád nevím, zda vítanou či nikoliv, je hlasový projev nového bubeníka Ivera Sandøye. Komu připadne tohle jméno povědomé, ano, neotřelým způsobem nabubnoval dávný projekt Trinacria Travel Now Journey Infinitely. Jeho rytmy jsou bezesporu obohacením už tak širého světa Enslaved. Mám potíž s jeho přílišným tlačením na pilu např. v Homebound. Do Enslaved mi jeho chraplavý heavy ječák moc nesedí. Ostatně i samotný refrén je na Enslaved docela soft.

 

 

Homebound bez těchto detailů důstojně zapadá do nápaditého scénáře Utgard. Co se rozvíří v úvodní Fires In The Dark neskončí až do zasněného závěru v podobě introvertní Distant Seasons. Album má své vrcholy, nemá pády. Odmyslím-li si refrén v Homebound, je pestré a barevné. Děje se toho v něm hodně. Pod kytarami bzučí syntezátory, efekty, perkuse i elektronika. Jako by se Ivar Bjørnson spolu s Grutlem, kteří stojí za celkovým konceptem, rozhodli jít dál. Nezapomenuli, kdo jsou, co dokázali, ale nebojí se zkoušet stále něco nového a nebojí se i možných přešlapů. Ač mám tedy pár výhrad, Enslaved samotní mě rozhodně nezklamali a budou dál patřit mezi moje největší srdcovky.


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Karlos / 13.11.20 14:08odpovědět

Larsen v enslaved už není a je to velká škoda. Hudebně je Utgard ale dobře upečenej matroš. Úplně si pomlaskávám, co všechno se děje, když tzv hrajou jenom kajtry s podkresem kláves. Asi nebudu z desky tak odvázanej jako autor recenze, ale dobrý je to.

Buk / 11.11.20 2:04odpovědět

Ten koktelj vokalov mi tam moc nesedi, a celkom ma mrzi predstava, ze keby vsetky clean vokaly naspieval Herband Larsen, bol by tento album dost pecka. Takto je to iba ich priemer.

Bodin / 10.11.20 10:58odpovědět

Na Utgard mě baví jen pár songů a to je sakra málo od velikánů, které mám moc rád.

Sorgh / 9.11.20 15:20odpovědět

Za mě to není žádná sláva. Zdá se mi, že se Enslaved usadili v jejich typické, progresivně laděné poloze, která je sice stále na míle před ostatními, ale už se stala předvídatelnou a trošku obehranou.

Póvl / 9.11.20 10:33odpovědět

Jsem spokojený. Enslaved nahráli opět špičkovou desku. Za mě plný počet. Progres i chytlavý písničky umí snad jen Enslaved.

Victimer / 9.11.20 6:31odpovědět

Taková nekomplikovaná severská výprava. Žádné překvápko se nekoná, přesto se Utgard hezky rozšíří a pojímá více vlivů. Enslaved to zkouší a mě to baví.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky