Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Evocation - Illusions of Grandeur

EvocationIllusions of Grandeur

Garmfrost10.1.2013
Zdroj: mp3 (320 kbps)
Posloucháno na: Philips MCD183
VERDIKT: Písně samotné jsou opravdu kvalitní a stojí za opakovaný poslech. Ovšem ztráta originality a absolutní podoba s Amon Amarth sráží hodnotu díla nemilosrdně dolů.

Zlatokopové, kopíráci, vykrádači... To jsou označení, která provází poslední řadovku švédských veteránů EVOCATION „Illusions of Grandeur“.

 

Finové ve švédské sebrance EVOCATION začali řádit na scéně zároveň s těmi, od kterých nyní opisují a napodobují (Amon Amarth, Dismember, At the Gates, God Dethroned atd.). Dle jejich slov je onen fakt daný společnými kořeny. No dobrá, ale „Illusions of Grandeur“ je už v pořadí čtvrtá deska a teprve ona je v režii klonoidních nápadů. Že by si až teď vzpomněli na svůj původ? Nefilozofujme a vrhněme se rovnou na muziku.

 

Svižný rozjezd v podobě titulní „Illusions of Grandeur“ zabíjí majestátností a silou obrovskou. Hned si vzpomenete na začátek devadesátek, kdy se ve Švédsku rodil death metal a hlavně jeho melodičtější odnož. Píseň skvěle šlape a vynucuje si vaši pozornost. Je legrační, že mě osobně starší desky EVOCATION moc nebavily a novinková záležitost i přes nultou originalitu je mi bližší a milejší než lehce originálnější, avšak nudnější předchůdce. Druhá „Well of Despair“ pokračuje v řízném tempu a na řadu přichází až helloweenská melodika v refrénu. Zvolnění se dočkáme v „Divide and Conquer“. Pozvolný úvod, vypůjčený od jiných deathters Gorefest z dob „False“ a „Erase“, se po chvíli rozjede do středních temp a jsou to opět Amon Amarth jak vyšitý. Paradoxně svým zápalem a přitažlivostí EVOCATION převyšují originál. Jak ironické. I náměty textů nejsou viditelně příliš původní, ale nejsou vůbec špatné. Mým osobním vrcholem alba je pátá „Metus Odium“. Brouzdá do vzteklého rifovaného thrash metalu a vybuchuje v grandiózním refrénu. S hostujícím Johanem Heggem v „Into Submission“ je podoba s Amon Amarth dokonána. Skladba funguje svojí vzletností a jednoduchostí jakoby vypadla z kteréhokoliv alba Amonů posledních let, jen je poněkud záživnější.

 

Je to smutné nebo komické, že takhle stará banda se vrhne na vykrádačství svých souputníků? I přes zmiňovaný fakt jsou samotné písně skvělé a moc pěkně se poslouchají. Takže co s výsledným verdiktem? Originalita 0 %, přínos scéně 0%, ale instrumentální výkon 90 %, zajímavost písní 90 %, produkce 80 %. Klišoidní a nevkusný obal mému hodnocení nepřidá. Takhle rozpolcený jsem u hodnocení desky ještě nebyl. Pro koho je album určené? Fanoušci pamětníci desku zřejmě odvrhnou a mladší, kteří se touto deskou mohou vydat na exkurz melodickým death metalem, mají svoje šampiony. Tudíž cestou ven je bezesporu vycouvání z této slepé uličky a zkusit se inspirovat méně okatěji.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

Marcus / 11.1.13 15:00odpovědět

Tak na novinku EVOCATION som sa veľmi tešil, no som z výsledku veľmi sklamaný! Hudobníci vo svojich rokoch, ktorí si už nečím prešli, niečo odskákali, majú potrebu kopírovať AA, či AT THE GATES a to úplne vo všetkom?

Honza K. / 10.1.13 9:36odpovědět

Tohle album jsem poslouchal poslední dobou, kdy nebyl vůbec čas na komplexní muziku a potřeboval jsem něco kovovýho. A musím říct, že to svůj účel splnilo. Takže líbí, i když je v každém momentě celkem zřejmé, co bude následovat. Já jim lupnu 65%, páč tuším, že sem tam si to asi ještě pustím jako kulisu.

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky