Transfer
 
  Přihlášení  

Echoes zine - recenze rockových a metalových alb

  RECENZE

zpátky na seznam recenzí
Fallujah - Undying Light

FallujahUndying Light

Sorgh8.4.2019
Zdroj: mp3
Posloucháno na: PC
VERDIKT: Technicky vycizelovaná a možná někdy trošku neosobní se může zdát hudba Fallujah. U čerstvé novinky Undying Light si můžeme pozměnit nebo zachovat svůj názor.

Fallujah nejsou kapela pro většinu, aspoň si to myslím. Pro oldschoolovou máničku to bude asi příliš progresivní, vycizelované a čisté. Ale na druhé straně bude spousta těch, kteří tuhle složitou záležitost zbaští i s mastným papírem. A vsadím se, že nejsem jediný, kdo se na jejich nové album těšil. Jsou mladí, jejich makovice jim valí na plný plyn, a tak je třeba je dojit, co to dá. A zatím máme štěstí. Plodí desku za deskou v příjemném rytmu tří až čtyř let, což je tak akorát na strávení té staré, což je vždycky záhul a zároveň se můžu pomalu těšit na novou.  

 

Ta letošní nese název Undying Light a je spíchnuta v tomtéž moderním stylu, který Fallujah přijali za svůj na skvělém druhém albu The Flesh Prevails. Hezký kus cesty od neučesaného debutu, který měl své osobní kouzlo, ale kapela z něj okamžitě vyrostla. Od druhého alba se stali někým jiným, určitou celebritou. Nervní, ale kompozičně promyšlený materiál se stal vítaným artiklem na poli technického deathcoru, který by i v instrumentální formě dýchal na záda čela pelotonu. V záři "nehasnoucího světla" se dá ztratit hlava stejně snadno jako v blikání stroboskopů diskotéky v sousedství. Během prvních sezení s pachatelem mi připadá, že nedokážu odhadnout vývoj na dva kroky dopředu, motivy se střídají jako na běžícím páse a mění směr. Je to složitá kompozice kdy je člověk rád, že se vrátí tam, kde s poslechem začínal.


Během cesty nás čekají vpravdě dobrodružné zážitky. Kytarové preludování mění rytmus podle nám neznámých pravidel, melodické výlevy oscilují mezi líbivými sóly a těžko pochopitelnými experimenty, které rezonují v domnělém prostoru studia. Složité pasáže střídají místa, ve kterých se prosazují sporadické monotónní plochy svázané několika málo riffy, které tlačí vpřed dunivé údery dělostřelectva. Ani to nejde obvinit z pohodlnosti, protože tvoří hru a hlavně se snaží nestát na místě, kde by ho čekala jistá smrt. 

 

Z alba čiší moderna, savem čištěné zvuky, prodloužená echa a další finesy. Je to nahrávka, která jde ruku v ruce s moderní dobou a jejími vymoženostmi. Proto může působit drobátko neosobně a nadřazeně nad upachtěnou realitu. Což si milovníci přísné hygieny určitě užijí a ti ostatní se po krátkém seznámení vrátí zpátky do stoky. Jediné, co bych albu vytknul, je stereotypní vokál. U této hudby bych přivítal větší variabilitu, aby se hlas mohl vyparádit stejně jako muzika.

 

Shrnuto a podtrženo, album Undying Light mě nepřekvapilo, a to berte jako plus. Je silné, vymazlené a přináší přesně to, co by od něj člověk mohl chtít. Zatím ho mám z diskografie Fallujah asi nejradši.

 


Autor hodnotí:

Čtenáři hodnotí:

Tvoje hodnocení:


  DISKUZE K RECENZI

zrušit

Reagujete na komentář

Jan / 13.8.20 13:03

Říkal jsem si, že napíšu odezvu nějak komplexně v jednom odstavci, ale těch bodů k vašemu výtvoru je tolik, že půjdu krok za krokem: "Její indie podání mělo své kouzlo" - mám pocit, že tohle může říct jenom člověk, který buď indie vůbec neposlouchá (a neví tak, jak zní ten žánr udělaný kvalitně), nebo nemá ponětí jak vůbec funguje hudba samotná (neboť její "indie podání" má hrozivé nedostatky ve struktuře hudby samotné, nehledě na žánr). "Bruun cítí silné kořeny svého původu i v dnešní době" - tohle nemůžete vědět, samotný fakt, že se prezentuje "étericky" a "tradičně" neznamená, že to opravdu takhle cítí. Pak si navíc protiřečíte, když uvádíte, že album vzniklo na základě popularity streamované hudby - což dává na srozuměnou, že jde o kalkul. "...že chtěla vyjádřit všechny aspekty hněvu, které ze sebe potřebovala dostat" - KDE, ptám se, KDE cítíte na jejích předchozích albech emoci hněvu?! KDE? Alba jsou éterická, jemná (všichni to tak popisují koneckonců), Myrkur nikdy nepředávala nějakou zlost nebo hněv, tady se buď nezamýšlíte nad tím, co jste právě napsal, nebo jednoduše lžete, aby to sloužilo vašemu narativu. "sypačky v Gladiatrix, která duní v tolika rovinách, až se točí palice" - o jakých sypačkách je řeč?! Gladiatrix má přesně 2 roviny (sloku a refrén) a žádné sypačky v té skladbě nejsou, buď opět lžete, nebo dobromyslně zapomínáte (nebo máte nějaké zvláštní chápání termínu "sypačky" a směšně nízké požadavky na hudbu) "Folkesange je čistě folková deska zahraná na tradiční nástroje" - takže klavír, který zmiňujete v závěru, je pro vás také severský tradiční nástroj? A umělé efekty (echo apod.) jsou pro vás také známkou tradičnosti? "Její verze si vysloužila 50 tisíc „like“, což je velmi hodně „followers“ a Amalie si to velmi dobře uvědomuje." - ano, takže nakolik jde o její citové založení (pohanské nebo nějaké podobné, o kterém vy mluvíte na začátku a přitom nemůžete mít ponětí jak je citově založená) a nakolik o kalkul a snahu se svézt na zrovna populární vlně internetové kultury? "47 minut desky je příjemným výletem do čistě folklórního světa" - nemáte ponětí o tom, co je folklor, nikdy jste se nejspíš nezajímal o to, co to je, takže tohle slovo ve vaší větě je vyloženě směšné. Folkesange NENÍ folklor, milý kolego. Folkesange je poměrně nekompetentně vytvořený produkt, který odpovídá na hype na netu (severská kultura je momentálně in). Nejenže máte v recenzi vyložené nepravdy, dohady a pseudopoetické kecy ("kompletně prostoupená bytostí Myrkur", "Jako by zbytek krajiny pomalu zapadal sněhem a poslední světlo uhaslo", celý poslední odstavec apod.), ale zároveň se o samotné hudbě vlastně nevyjadřujete. Struktura všech písní na albu je jednoduchá až hanba (opakování refrén-sloka), melodie mají jen několik málo tónů a jsou pozvolné, aby to nebylo moc náročné (a i přesto tvrdíte, že Amalie vykazuje talent, což je naprosto směšné, myslím, že na žádný tradiční nástroj nehrajete). Tyhle věci jste opravdu neslyšel, pane kolego? A tak by se dalo pokračovat mnohem déle. Nevím, jestli to všechno je nějaké vaše nevinné bloudění v temnotě folku (který asi moc neznáte), nedostatek snahy napsat kvalitní text, nebo záměrná snaha oblbnout čtenáře vašeho zinu, že Folkesange je úžasná věc, protože jste to řekl VY. A možná, že všechno dohromady? Úroveň "hudební publicistiky" je fakt mizerná.

Kontrolní kód
opište kontrolní kód

  NOVINKY VE ZKRATCE  /  další novinky