|
|
||||||||||
Pomatenci Fleurety momentálně chrápou, to ovšem nemění nic na tom, že jejich muziku si velmi rád vyslechnu. A že to trvalo, víte?! Řešení je prosté. Unaven, drcen, zcela rozhozen, takový je dojem můj ze scény kovem černým poseté. Kovem černým průměrným, nikam se neubírajícím, hnátkem hnisajícím směr výpravný neukazujícím. A pokud je Fleurety kapela z black metalu vycházející, její starší tvorba mě pochopitelně zajímá méně, než tvorba nová, avantgardní, neuchopitelná, nevyčerpatelná. Fleurety jsou duo. Jmenovitě tedy Alexander Nordgaren, který se věnuje kytaře a Svein Egil Hatlevik obsluhující bicí, klávesy a navíc vládnoucí slušným vokálem. Důležité jsou ovšem i zástupy hostů, mnohdy velmi provařených, kteří dali svým osobitým výrazem desce další rozměr. Z těch nejznámějších bych zmínil čtyři - Hellhammer, který nabušil jedničku "Exterminators", sólem na syntezátory se prezentuje také Sverd ("Face In A Fever"), klapkový kouzelník nebohých mimozemšťanů Arcturus a svou troškou do avantgardního mlýna přispěl i Maniac, když svým nezaměnitelným vokálem oblažil song "Shotgun Blast". A že ten pán za mikrofonem v "Last-Minute Lies" je vlčák Garm, je jasné od prvního jeho slova. Následují zpěvule, saxofonista a další kvanta hostů, takže by se dalo říct, že co píseň, to jiná sestava hudebního cirkusu Fleurety. Hudebního cirkusu? Ano, jak jinak nazvat směsici stylů, velmi chutně a přitom zcela chaoticky seskládanou do jednoho celku jménem "Department Of Apocalyptic Affairs". Jen to dokazuje, že norská scéna je pevná a navzájem si vypomáhající jednotka talentovaných lidiček schvalujících každou "špatnost".
Album "Department Of Apocalyptic Affairs" uzavírá desetiletku fungování Fleurety na scéně, je jakýmsi vyvrcholením jejich hudebních vizí a zkušeností. A to vyvrcholením hodně svérázným, nijak neomezeným, plným temných snů a zjevné dávky cvokařiny. Kdybych před sebou měl volnou kolonku pro označení stylu kapely (jako že ji dnes mám :)), zřejmě bych se nakonec rozhodl pro zavedený termín avantgardní metal, ale ještě dlouze bych uvažoval, nemám-li do infa napsat jen slovo music, protože ve výsledném pocitu, jsou Fleurety více nadstyloví než metaloví. Jejich hudba sice z metalu slyšitelně vychází, ale ono popisování jejich tvorby je vůbec nějak zrádné a do kolonky styl se dá napsat vlastně leccos, záleží jen na pisálkově fantazii a přístupu.
Album otevírá najazzlá skladba "Exterminators" s disharmonickými kytarovými sóly, broukající basou a ženským vokálem. Zpěvačka (Karianne Horn) se svým uměním výživně experimentuje a vnáší tak svůj podíl chaosu (v dobrém slova smyslu) do již tak pofiderních hudebních eskapád. "Face Of Fever" je oproti tomu větší nářezovka, ovšem i ta na moment ztrácí svůj řád a šine si to z metalu někam do intelektuálních vod večerních klubů. Moji favorité ovšem leží jinde. Svým nadšením pro elektronickou hudbu jsem přivítal časté hrátky Fleurety s tímto strojovým odvětvím a taková "Shotgun Blast" je docela slušná elektrárna, i když i ona samozřejmě prochází častými změnami. Maniac zde navíc zpívá mnohem civilněji, než jak tomu bylo kdysi u Mayhem a jeho přednes zní velmi zajímavě, jakoby rebelsky. Výborná je i následující "Fingerprint", taktéž hodně obarvená nelítostným samplingem. I kytara zde ale promlouvá dosti hlasitě a vůbec ... mění se vše a neutále. Proměnlivá je i trip-hopová lahůdka "Barb Wire Smile". Co říct dál? Myslím, že nic navíc není třeba ... Fleurety si žijí ve svém vlastním světě, songy jsou tu a tam jazzově načichlé, jindy zas odlidštěné, něco metalu nabízející, něco humorně úchylných postupů na pozdrav mávající. Převedeno do gurmánského žargónu - máme tady nebezpečnou kombinaci, na první poslech jedovatou, po čase však velmi chutnou gulášovou polévku s nevšedními grády.
Autor hodnotí:
Čtenáři hodnotí:
Tvoje hodnocení:
František Minařík / 30.9.13 17:25odpovědět
Ta první nahrávka Min Tid Skall Komme je také super,je to více atmo folk black se zajímavou atmosferou.Last Minute Lies je už více avantgarda jako Deparment,celá tvorba Fleurety stojí rozhodně za poslech
Label:Supernal Music
Vydáno:Březen 2000
Žánr:avantgarde metal
Alexander Nordgaren - kytara
Svein Egil Hatlevik - bicí, klávesy, zpěv
Per Amund Solberg - baskytara
1. Exterminators
2. Face in a Fever
3. Shotgun Blast
4. Fingerprint
5. Facets 2.0
6. Last Minute Lies
7. Barb Wire Smile (Snap Ant Version)
8. Face in a Fever (Nordgaren Edit)
Fleurety
The White Death
Eine Stunde Merzbauten
ByloNebyloRybaNaruby
Thou Shell of Death
Witchery
Kły
Cienie
777 Babalon
Berashith
Smutný Karel
Double Dead (2CD)
Arktau Eos
Erēmos
Sólstafir
Köld
Coheed and Cambria
The Afterman: Ascension
Naxatras
Naxatras
Lisa Hannigan
Sea Sew
Ještě stále čerstvý květnový singl Rigor Mortis od Meeting with Hans (post-rock/hardcore) v režii studia Silent Observer k poslechu ZDE.
27.6.2022Tiskovka: Mohou pankáči natočit desku dětských písniček? Odpověď na tuto otázku přinesli Už Jsme Doma na albu Pět ran do čepice. Nahrávka vznikla ve s...
27.6.2022Domácí kapela Gate Crasher zveřejnila nový singl Jako vlci, k němuž vznikl i videoklip - k dispozici na youtube.
27.6.2022Pár měsíců po digitálním vydání je venku i fyzická podoba nahrávky Pohrdat domácí kapely Decultivate, a to na jednostranné 12" gramodesce s gravírovan...
27.6.2022Domácí dark(black)metalová kapela Pergamen právě vydala své nové album Sol infernum, které je jejich první koncepční nahrávkou. Kromě digitálního vydá...
© ECHOES 2012, All Rights Reserved
Logo & web design by © Ondrej Hauser
Code by Ivosch
Runs on © iSys
Všechny články a recenze na stránkách echoes-zine.cz podléhají licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported.